Goebbels zvolil „vzorné árijské dítě“, bylo to židovské děvčátko

Propaganda hledala tvář ideálního Árijce. Vybrala si šestiměsíční židovské dítě. 24. ledna 1935 vyšel v Německu rodinný časopis Sonne ins Haus s obálkovou fotografií kojence, kterého propagandistická soutěž vyhlásila vzorem „dokonalého áryjského dítěte“. Výběr provedl osobně říšský ministr propagandy Joseph Goebbels. Dítě na snímku se jmenovalo Hessy Levinsonsová a bylo ze 100 procent židovské. Soutěž, … Číst dál

Křížové výpravy: jak církev přesměrovala násilí evropských rytířů

Rytíř z filmového plakátu a rytíř z reality Ušlechtilý bojovník v bílém plášti, který táhne za vírou do Svaté země. Tento obraz je natolik zažitý, že se s ním málokdo obtěžuje zpochybňovat. A přitom stačí se podívat, čím středověký rytíř trávil čas doma. Rytíř byl profesionální bojovník vychovaný k násilí od dětství. V době míru … Číst dál

Křížové výpravy jako ventil pro nezaměstnanou evropskou šlechtu

Středověký vývoz násilí: křížové výpravy jako řešení problému s nezaměstnanou šlechtou Rytíř v bílém plášti, červený kříž na hrudi, vznešená mise za osvobozením Božího hrobu. Tenhle obraz zná každý. Jenže za duchovní fasádou stál problém velmi pozemský: co dělat s tisíci vycvičenými bojovníky, kteří nemají co dělat a tráví čas tím, že si vzájemně ničí … Číst dál

Křížové výpravy: jak církev přesměrovala ozbrojené rytíře z Evropy

Turnaj, rvačka a spálené pole Středověké rytířské turnaje nevypadaly jako elegantní přehlídka s korouhvemi. Byly to organizované střety s ostrými zbraněmi, zajatci a výkupným. A když se dvě skupiny obrněných jezdců pustily do sebe na poli sousedního sedláka, výsledkem byla zpravidla zničená úroda. Rytířská vrstva představovala pro stabilitu tehdejší Evropy skutečný problém. Šlechtici s vojenskými … Číst dál

Křížové výpravy: církev vyháněla z Evropy neklidnou šlechtu

Nikdo z účastníků křížových výprav žádnou „křížovou výpravu“ neznal Latinský výraz crucesignati, doslova „označení křížem“, byl dobový název pro bojovníky, kteří se přihlásili do tažení popisovaného jako „záležitost kříže“. Slovo „křížová výprava“ se ve francouzštině poprvé objevuje až v polovině 16. století, první doložené anglické použití pochází z roku 1562. Samotný pojem tedy vznikl o … Číst dál

Křižácké výpravy jako organizovaný export násilí středověké Evropy

Rytíř v brnění: romantika vs. realita Středověký rytíř v lesklé zbroji táhnoucí za osvobozením Božího hrobu je obraz, který zná každý. Jenže středověká realita vypadala jinak. Ozbrojená šlechta bez jasného zaměstnání ničila na vlastním území úrodu sedláků, vypalovala statky a ve vojenských kláních, jež se od skutečných šarvátek příliš nelišila, brala protivníky za výkupné. Církev … Číst dál

Osobní rivalita dvou inženýrů připravila SSSR o Měsíc

Sovětská raketa N-1 měla silnější první stupeň než Saturn V. Čtyřikrát po sobě explodovala Nejsilnější raketový stupeň, který kdy vzlétl, nebyl americký. Sovětský Blok A, první stupeň rakety N-1, překonal tah prvního stupně Saturnu V, tento rekord vydržel až do 20. dubna 2023, kdy poprvé startoval Superheavy od SpaceX. Přesto N-1 nikdy nedoručila ani gram … Číst dál

Silbervogel: nacistický raketoplán měl bombardovat New York

Stříbrný pták chtěl bombardovat New York. Fyzika mu to nedovolila 3. prosince 1941 přistál na stole říšského ministerstva letectví dokument o 900 stranách. Obsahoval plán na letoun, který by vzlétl z Německa, shodil bombu na New York a přistál na japonském ostrově v Pacifiku. Celá cesta: přes 19 000 kilometrů. Celková rychlost: přibližně osmnásobek rychlosti … Číst dál

Visící zahrady Babylonu: div světa, který možná nikde nestál

Šest divů zanechalo ruiny. Jeden nezanechal nic Ze sedmi divů starověkého světa dnes stojí jediný: egyptské pyramidy v Gíze. Ostatní vzaly za své, ale jejich zbytky nebo záznamy přežily. Efeský Artemisin, mauzoleum v Halikarnassu, alexandrijský maják, každý zanechal stopu. Visící zahrady Babylonu nezanechaly nic. Ani trosky, ani hliněnou destičku, ani jednu řádku ze soudobých babylonských … Číst dál

Historici věří v Ježíšovu existenci, přímý důkaz však chybí

Čtyřicet procent. A pak je tu zbytek světa. Průzkum provedený v roce 2015 ve Velké Británii naznačil, že přibližně čtyřicet procent dotázaných pochybuje o tom, že Ježíš z Nazaretu vůbec žil. Mezi profesionálními historiky a archeology přitom panuje na jeho existenci téměř všeobecná shoda, a to bez ohledu na to, zda jsou věřící, ateisté nebo … Číst dál