Město, které se jmenuje Pojď si to rozdat
Loleta zní jako jméno z pohádky. Cedule u vjezdu do tohoto malého městečka v severní Kalifornii hlásá, že název pochází z jazyka domorodého kmene Wiyot a znamená „příjemné místo u konce přílivu“.
Podle lingvisty Williama Brighta, emeritního profesora lingvistiky a antropologie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, je realita jiná. Slovo, ze kterého jméno vzniklo, neznamenalo nic poetického, ale byla to hrubá výzva k pohlavnímu styku. Jak se z vulgárního žertu stalo jméno, které dnes visí na dopravních značkách?
Rok 1893: žena, která se ptala na jméno
Podle Brightova podání se příběh odehrál v roce 1893. Osadnice paní Herricková chtěla svému novému domovu dát jméno, které by znělo místně, tedy v jazyce kmene Wiyot, který žil odedávna v okolí Humboldtské zátoky. Jazyk sama neznala, a tak se obrátila na místního domorodce s prosbou, aby jí řekl, jak se dané místo v jeho řeči jmenuje. Skutečné jméno té lokality, katawóio’t, přitom znamenalo něco úplně jiného než „příjemné místo“.
Žertík, který přežil přes sto let
Bright ve svém výkladu čerpá ze starší práce lingvisty Karla V. Teetera z roku 1958. Podle ní starší muž z kmene Wiyot paní Herrickové neřekl skutečné jméno místa, ale naservíroval jí frázi „hós wiwítak“, což v jazyce Wiyot znamená zhruba „pojď, budeme mít pohlavní styk“. Byl to žertík na neznalou osadnici, která si odpověď nemohla nijak ověřit.
Paní Herricková frázi zaslechla jen zprostředkovaně a konec si foneticky přizpůsobila tak, aby zněl anglickému uchu přirozeně a roztomile. Tak vzniklo jméno Loleta, které pak v dobré víře prosadila jako úřední název osady, aniž podle všeho tušila, co slovo doopravdy znamenalo. Žertík, který měl fungovat asi jen v tu jednu chvíli, vydržel na mapách a dopravních značkách víc než sto let.
Proč se takové omyly dějí tak často
Loleta není ojedinělá kuriozita. Podobným způsobem vzniklo mnoho amerických jmen měst, jezer a řek odvozených z jazyků původních obyvatel. Osadníci sami jazyk zpravidla neuměli a spoléhali na to, co jim řekl místní mluvčí, aniž měli šanci si jeho slova ověřit.
Výsledný „překlad“ tak mohl být zkomolený sluchem, přizpůsobený anglické výslovnosti, nebo rovnou zavádějící, ať už z nedorozumění, nebo úmyslně jako v Loletě. Šlo o vzorec, který se při zabírání a přejmenovávání nového území opakoval po celém kontinentu.
Mapa s desítkami podobných příběhů
Tento vzorec zmapoval i americký National Geographic. Na jaře 2008 jeden z editorů narazil na zprávu, že úřad pro geografická jména přejmenoval šestnáct lokalit, které nesly hanlivé označení pro domorodou ženu. To vedlo redakci k otázce, co vlastně znamenají ostatní jména odvozená z domorodých jazyků. Vznikla interaktivní mapa s desítkami takových jmen a jejich překlady, jejíž sestavení zabralo podle redakce téměř celý rok pečlivé jazykové i grafické práce.
Malibu, Kalifornie
Jméno pochází ze slova jazyka Čumaš a znamená zhruba „tam to pořád hlučí“, popisuje mořský příboj, který se o pobřeží tříští bez ustání.
Topeka, Kansas
Podle jazyka kmene Kaw jde o „dobré místo na kopání brambor“, prostý praktický popis lokality, kde se dal spolehlivě najít zdroj jídla.
Chicago, Illinois
Podle rozšířeného výkladu se jméno odvozuje od slova pro silně páchnoucí rostlinu, které se často překládá jako „u místa se skunky“. Přesné znění se mezi zdroji liší, takže je to spíš oblíbená verze než potvrzený překlad.
Yosemite, Kalifornie
Slovo z jazyka Miwok znamená „oni jsou vrazi“. Šlo o označení, kterým miwočtí sousedé varovali před kmenem Ahwahneechee, nikoliv o jméno, které by si kmen dal sám. I tady se historici v detailu překladu neshodnou.
Kolik z toho je jistota a kolik dohad
Brightův výklad Lolety není zápis pořízený v okamžiku, kdy k příhodě údajně došlo, ale rekonstrukce opřená o starší práci Karla Teetera z roku 1958. Podobnou verzi o dvě dekády později zmínil i lingvista Edwin Gudde ve své knize o kalifornských místních jménech, což příběhu dodává na věrohodnosti, ale stále to není totéž jako nahrávka z devatenáctého století.
Ani přesné datum, kdy se jméno Loleta stalo úředním, se v pramenech neshoduje: Bright uvádí rok 1893, místní historikové rok 1897. Není také jasné, jestli se paní Herricková o pravém významu jména kdy dozvěděla. Podobná nejistota se týká i části dalších překladů na mapě National Geographic, třeba u Yosemite. Nejlepší, co s takovými jmény můžeme dělat, je brát je jako nejlepší dostupný odhad, ne jako uzavřenou a definitivní pravdu.