Iglú, které je vidět z výšky devíti kilometrů
Na Aljašce, kousek od města Cantwell, stojí u silnice Parks Highway obří kopule ve tvaru iglú. Měří na výšku 24 metrů a v nejširším bodě 32 metrů, uvnitř je rozdělená do čtyř pater. Z letadla letícího ve výšce přes 30 000 stop, tedy zhruba 9 kilometrů, ji cestující i piloti bez problémů rozeznají mezi lesy a horami.
V sedmdesátých letech ji začal stavět Leon Smith, bývalý zaměstnanec aljašské železnice. Plán byl jednoduchý: motel pro řidiče, kteří míří dálkovou trasou přes odlehlou část Aljašky. Uvnitř mělo být 58 klínovitých pokojů kolem třípatrového atria, otevření se plánovalo na červenec 1973.
Jenže stavba nikdy nesplnila stavební předpisy, mimo jiné kvůli poddimenzovaným oknům, a motel proto nikdy neotevřel. Přes všechny plány zůstala budova nedokončená. Obří iglú u dálnice se tak stalo spíš turistickou kuriozitou, kterou si lidé fotí z okének letadel, než místem, kde by si někdo po dlouhé cestě skutečně odpočinul.
Proč vůbec stavět dům, který vypadá jako sněhová bouda?
Normální obdélníková budova vyjde levněji a stavební úřad ji schválí bez potíží. Přesto po světě najdeme desítky staveb, které úmyslně kopírují tvar něčeho úplně jiného než domu, třeba zvířete nebo běžného předmětu.
Většina lidí takovou stavbu jen vyfotí z okna auta nebo letadla a jede dál. Stačí se ale zeptat, proč tam vlastně stojí, a hned se ukáže, že za bizarním tvarem je pokaždé konkrétní, docela přízemní důvod.
Kuře, podle kterého lidé domlouvají schůzky
Odpověď najdeme ve městě Marietta ve státě Georgia. Na křižovatce Cobb Parkway a Roswell Road čnívá z restaurace ocelová kuřecí hlava vysoká 17 metrů. Postavil ji v roce 1963 majitel restaurace Tubby Davis jako reklamu, navrhl ji student architektury Hubert Puckett.
V roce 1966 podnik koupil Davisův bratr a proměnil ho na restauraci KFC. O osm let později budovu převzala přímo mateřská společnost Kentucky Fried Chicken. Místní si na kuřecí hlavu zvykli natolik, že si podle ní běžně popisovali cestu, třeba „zahni doprava u kuřete“ nebo „kousek za kuřetem“. Když ji v roce 1993 poškodil silný vítr, firma zvažovala demolici, ale kvůli silné podpoře veřejnosti ji nakonec nechala opravit.
Tvar, který dělá práci za majitele
Iglú na Aljašce mělo fungovat jako obří reklamní tabule: na odlehlé silnici uprostřed Aljašky si ho žádný řidič nemohl splést s ničím jiným. Kuře v Georgii zase ukazuje, jak dobře zapamatovatelný tvar dokáže nahradit adresu. Stačilo jediné slovo, a lidé věděli přesně, kam mají zahnout.
Obě stavby spojuje stejný princip. Tvar budovy tu není jen estetická ozdoba, ale plní práci: přitáhne pozornost, usnadní orientaci, nebo prodá firmu líp, než by dokázal jakýkoli nápis na fasádě. U iglú se tenhle plán nikdy úplně nedotáhl do konce, protože motel neprošel stavební kontrolou. U kuřete zafungoval natolik dobře, že se z něj stal orientační bod, který si lidé bránili víc než firma sama.