Jenny Graves: genetička, která zpochybnila budoucnost Y chromozomu

Jenny Graves je australská genetička, podle níž lidský Y chromozom postupně degraduje a zcela zmizí odhadem za dalších šest až sedm milionů let. Narodila se 24. listopadu 1941 v Adelaide a svou kariéru zasvětila výzkumu pohlavních chromozomů, mimo jiné u klokanů. Působila na La Trobe University a na Australian National University, vzdělání získala na University of Adelaide a na University of California v Berkeley. Za svou práci obdržela řadu ocenění, včetně Officer of the Order of Australia a L’Oréal-UNESCO Award For Women in Science.

Základní údaje

  • Narození: 24. 11. 1941
  • Místo narození: Adelaide
  • Země: Austrálie
  • Povolání: genetik; výzkumník; vysokoškolský učitel
  • Působiště: La Trobeho univerzita; Australská národní univerzita
  • Vzdělání: Adelaidská univerzita; Kalifornská univerzita v Berkeley
  • Ocenění: důstojník Řádu Austrálie; Medaile ke sto letům federace; Cena L’Oréal-UNESCO pro ženy ve vědě; Prime Minister’s Prizes for Science

Výzkum pohlavních chromozomů

Graves se celou svou vědeckou dráhu věnuje genetice pohlaví, konkrétně tomu, jak se u savců utvářejí a vyvíjejí pohlavní chromozomy X a Y. Svou první práci na téma genů pohlaví publikovala v roce 1967 a od té doby patří k předním badatelům v tomto oboru.

Jako studentka v rámci svého prvního výzkumného projektu zkoumala, zda klokani uplatňují takzvanou X-inaktivaci, tedy umlčení jedné z kopií chromozomu X. Potvrdila, že tomu tak skutečně je.

Role v objevu genu SRY

Genetik David Page se domníval, že objevil gen ZFY určující varlata, a obrátil se na Gravesovou, aby jeho zjištění ověřila na klokanech. U klokanů se ale gen nacházel na chromozomu 5, nikoli na Y chromozomu. Na základě tohoto zjištění pak Sinclair nalezl skutečný gen určující pohlaví a pojmenoval ho SRY.

Y chromozom jako DNA smetiště

Graves popisuje Y chromozom jako degradovaný a silně zredukovaný úsek DNA, který označuje výrazem DNA smetiště. Podle jejího odhadu bude trvat ještě šest až sedm milionů let, než tento chromozom zcela zmizí.

Osobní a profesní peripetie

Během své kariéry Graves prošla vážnou nemocí, která ji ohrozila na životě, a zároveň čelila souběžnému propadu financování výzkumu. Přesto v práci pokračovala a následně obdržela L’Oréal Prize for Women in Science.

Zajímavosti

  • Podle odhadu Jenny Gravesové bude trvat ještě šest až sedm milionů let, než lidský Y chromozom zcela zmizí. (sciencefocus.com)
  • Degradovaný stav Y chromozomu Graves popsala výrazem DNA smetiště. (sciencealert.com)
  • Jako studentka v rámci jednoho ze svých prvních výzkumných projektů zjistila, že klokani uplatňují X-inaktivaci. (ncbi.nlm.nih.gov)
  • Svou první práci na téma genů určujících pohlaví publikovala Jenny Graves v roce 1967. (theconversation.com)

Zdroje údajů

Údaje aktualizovány: 2026-11-10