Před více než deseti lety sestavil web Neatorama desítku návodů pro fanoušky seriálu Živí mrtví (The Walking Dead), kteří chtěli pojmout Halloween opravdu tematicky. Rozsah nápadů sahal od profesionálního líčení zombie přes jedlé rekvizity až po skutečnou mapu natáčecích míst a dohromady ukazuje, jak daleko dokáže zajít fanouškovská kreativita.
Líčení podle muže, co stvořil televizní zombie
Jeden z návodů na líčení zombie nevymyslel žádný nadšenec s kamerou v koupelně. Postup vychází přímo od Grega Nicotera, který v seriálu vede tým speciálních efektů a má na starosti, jak vypadají rozkládající se postavy. Nicotero se podobným efektům věnuje od poloviny osmdesátých let, kdy začínal po boku režiséra George A. Romera a mistra masek Toma Saviniho na filmu Den mrtvých. Postup, který fanoušci používají doma, kopíruje přesně to, co se dělá přímo na place.
Jak se hollywoodský trik dostane domů?
Nabízí se otázka, jak je možné, že fanoušci bez profesionálního štábu napodobí efekt, na kterém u seriálu pracují desítky lidí. V zázemí totiž působí tým třiceti sochařů, tvůrců forem a malířů. Přímo na place pak Nicotero spolu se čtyřmi stálými vizážisty, tedy celkem sedm lidí, podle rozhovoru z roku 2014 dokázali za jeden natáčecí den připravit líčení až pro sto padesát zombie. Rozdíl mezi studiem a domácí koupelnou spočívá v pochopení principu, v textuře, barvě a kontrastu, díky kterým kůže vypadá věrohodně prohnilá.
Kůže z hadru, oči z vajec
Návod na hnijící kůži je starý divadelní trik. Kousek tkaniny se namočí do tekutého latexu a nechá zaschnout přímo na pokožce. Latex při schnutí smršťuje vlákna látky, a tak vzniká síť drobných vrásek a puchýřů, přesně jako na poškozené kůži. Stačí přidat barvu a vrstva vypadá, že se každou chvíli odloupne. Nicotero v rozhovorech radí ještě jeden detail: nejčastější chybou je použít jen bílý podklad a černou kolem očí. Skutečná kůže má po poranění spoustu odstínů, od červené přes žlutou až po hnědé skvrny, a právě ta pestrost dělá efekt věrohodným.
Stejný princip hry s texturou a barvou funguje i v kuchyni. Jeden z návodů obarví plněná vejce nazeleno a promění je v „zombie oči“ na talíři. Je to jednoduchá úprava, ale dokazuje, že k hororové estetice nepotřebujete latex ani štětec, stačí potravinářské barvivo.
Hostina pro hrůzostrašné chutě
Jídlo se v seznamu objevuje vícekrát. Jeden recept promění red velvet dort s malinovou náplní v „mozek s krví“: malinová náplň tu zastává roli krve a dodává barvu i chuť zároveň. Takové rekvizity fungují na večírcích dobře, protože spojí vizuální úlek s chutí, kterou si lidé stejně pochválí. Kreativita fanoušků ale nekončí u jídla, jiný návod popisuje, jak z běžné panenky Barbie přemalováním a „zašpiněním“ povrchu vyrobit její zombie verzi. Materiálem může být cokoli po ruce, klidně stará hračka ze šuplíku.
Od zahrady po vánoční přání
Seznam ukazuje, že fanoušci přenesli seriál i tam, kde by to člověk nečekal. Jeden návod radí, jak z překližky, barvy a PVC trubek postavit zombie na zahradu, vlastně dekoraci nebo terč na trávníku. Jiná položka v seznamu je rovnou hotový produkt, bez návodu na výrobu: oficiální vánoční přání od studia Skybound s komiksovou grafikou a temně laděným přáním do nového roku. Tahle různorodost napovídá, že seriál se pro část fanoušků nestal jen kostýmem na jeden večer v roce, ale celoroční záležitostí, do které patří zahrada stejně jako vánoční pošta.
Mapa, která vede do Georgie
Desátý návod ze seznamu se liší od všech ostatních, protože nejde o kutění, ale o cestu. Autorka s přezdívkou Rachelle namapovala skutečná natáčecí místa v americkém státě Georgia a sestavila z nich trasu na Google mapách pro samostatné výlety. Patří mezi ně i město Senoia, které si v seriálu odbylo roli fiktivního Woodbury. Od druhé řady se hlavní scény natáčely ve studiu Riverwood, které funguje jako Raleigh Studios Atlanta, na pozemku o rozloze zhruba 140 akrů kousek od Senoie, zatímco centrum města samotné posloužilo jako Woodbury ve třetí řadě. Na mapě nechybí ani restaurace Big Jake’s, která se objevila v patnáctém díle třetí řady.
Tenhle poslední bod sedí jako vyvrcholení celého seznamu, protože posouvá fanouškovství o krok dál: od výroby rekvizit doma k cestě na místo, kde kamera skutečně stála. Podobný filmový turismus funguje u řady seriálů a filmů, tady má ale jednu ironii navíc. Lidé jedou za místem, kde se podle příběhu nic doopravdy nestalo, a přesto to pro ně je reálný zážitek.