Punk kapela zpívá o pavoučím hrdinovi
Ramones, kapela, která definovala punk, nazpívala znělku k pavoučímu hrdinovi ze seriálu Spider-Man. Matthew Sweet přezpíval znělku party mladých detektivů s mluvícím psem ze seriálu Scooby-Doo. Obě verze najdeme na albu Saturday Morning: Cartoons‘ Greatest Hits, které 5. prosince 1995 vydalo vydavatelství MCA Records jako sbírku coververzí znělek ze sobotních kreslených seriálů, většinou ze šedesátých a sedmdesátých let. Deska obsahuje devatenáct skladeb a drsný zvuk punku a alternativy z 90. let se tu potkal s melodiemi, které lidé znají z dětství.
Proč zrovna oni?
Vydavatelství mohlo klidně oslovit dětské zpěváky nebo studiové profesionály, jak to bývalo u podobných výběrů zvykem. Místo toho dalo prostor kapelám jako Helmet, Liz Phair nebo Reverend Horton Heat, tedy hudebníkům, jejichž tvorba se v devadesátých letech vymezovala vůči mainstreamu a dětinskosti. Punk a alternativní rock byly poslední žánry, od kterých by člověk čekal, že převyprávějí znělky pro nejmenší. Otázka, proč se tak stalo, nemusí mít jednoduchou odpověď, ale nevypadá to jako náhoda.
Nostalgie jako marketingová páka
Znělky sobotních kreslených seriálů se podle všeho hluboko vrývají do paměti už v dětství a zůstávají tam celé roky, často i desítky let. Stačí pár tónů a člověk si vybaví konkrétní sobotní ráno před televizí. Album vzalo tuhle citovou vazbu a protáhlo ji filtrem dobového zvuku: pop-punku, post-grunge a alternativního rocku, tedy žánrů, které desku hudebně definují. Fanoušci Helmetu nebo Liz Phair tak najednou poslouchali melodie ze svého dětství v nové podobě a diváci, kteří kreslené seriály sledovali, se seznamovali s kapelami, ke kterým by se jinak možná nedostali. Fungovalo to oběma směry.
Videokazeta s Drew Barrymore
Projekt se neomezil na hudbu. Vyšlo i samostatné promo video z produkce MCA Home Video s klipy ke všem skladbám z alba. Pořadem provázela herečka Drew Barrymore, která spolu s přáteli komentovala jednotlivé klipy. Nešlo o součást fyzického vydání desky, ale o samostatný propagační produkt, který dokresloval atmosféru poloviny devadesátých let: dospělí se vraceli ke svému dětství skrze novou hudební optiku, komentovanou přímo na kameru.
Kuriozita, která nezmizela
Album se v žebříčku Billboard 200 poprvé objevilo v týdnu od 17. do 23. prosince 1995, nejvýše vystoupalo na 67. místo v týdnu od 28. ledna do 3. února 1996 a na žebříčku strávilo celkem šestnáct týdnů. Méně jasné je, kdo přesně nazpíval všechny znělky, protože k některým skladbám chybí spolehlivě dohledaný autor coveru. Zájem o desku ale nevyprchal: 29. listopadu 2019 vyšla limitovaná reedice na dvou barevných vinylech v nákladu čtyř tisíc kusů a cover kapely Sponge na znělku ze Speed Racera se objevil i v pozdějším restartu seriálu. Proč se právě tahle kombinace punku a kreslených znělek tak vryla do paměti, nikdo definitivně nevysvětlil. Spojení dvou zdánlivě neslučitelných světů ale zůstává kuriozitou, o níž se mluví ještě po více než třech dekádách od vydání.