Stream, který se zvrtl
Čtvrtého října 2015 si japonský muž zapnul kameru s jasným cílem: natočit něco efektního s ohněm a pobavit publikum, které ho sledovalo naživo. První minuty vysílání působí uvolněně, skoro klackovsky, jako typická ukázka „sledujte, co teď udělám“. Pak během pár okamžiků zapálil otevřený plamen, aby to vypadalo co nejpůsobivěji, a místo povedeného triku se najednou díval na oheň, který se mu nebezpečně rozrůstal přímo v obývacím pokoji.
Kde se ztratil pud sebezáchovy?
Zajímavé je hlavně to, jak dlouho trvalo, než si muž uvědomil vážnost situace. Zatímco řešil plamen po své levé straně, vůbec si nevšiml, že se mu za zády rozhořel druhý oheň, tentokrát v pytli na odpadky. Diváci to viděli dřív než on. Automatický hlas, který streamerům čte zprávy od publika, mu vzkazoval „uširo, uširo“, japonsky „za tebou, za tebou“. Některá média to slovo později mylně vydávala za jeho přezdívku. Ve skutečnosti šlo o varování, které k němu dorazilo pozdě. Dá se jen domýšlet proč: když člověk něco předvádí pro kameru, pozornost se mu stáčí k tomu, jak to vypadá navenek, a to, co se reálně děje kolem něj, jako by na chvíli zůstávalo mimo hlavní pozornost. Podobně se chovají lidé i mimo internet, třeba když nejdřív natočí nehodu mobilem a až pak začnou pomáhat.
Jak se malý plamen vymkne kontrole
Zdroje, které o případu psaly, se neshodnou ani na tom, čím přesně vše začalo. Podle jedné verze upustil hořící zápalku, která spadla do pytle s kapesníky. Podle druhé zapaloval takzvanou věčnou zápalku, tedy opakovaně použitelný zapalovač, a protože předtím pořádně neuklidil rozlitý olej, plamen vyšlehl výrazně větší, než čekal, a zapalovač mu upadl na podlahu. Pro pochopení věci je podstatný princip, který platí vždycky, bez ohledu na to, která verze je přesná: oheň potřebuje palivo a kyslík, a byt jich nabízí habaděj, papír, textil, plasty i vzduch, který se v uzavřené místnosti nemá kam ztratit. Požár navíc nenarůstá rovnoměrně, první desítky vteřin vypadají zvládnutelně, pak se křivka prudce zalomí nahoru. Přesně to se dělo i tady: muž postupně zkusil hasit vodou z malé lahve, pak hořící pytel přenesl do kouta, poté na oheň útočil krabicí, miskou i dekou. Nic z toho nezabralo.
Co víme jistě a co ne
Kolem případu panuje víc nejasností než jistot. Skutečné jméno streamera neznáme, jak jsme si řekli, „Uširo“ je zřejmě jen špatně pochopené varování z chatu, jiné zdroje uvádějí jméno „Daasuke“, ale žádné z nich nelze potvrdit. Platforma, na které vysílal, taky není jistá, část článků mluví o Twitchi, jiné jen obecně o živém vysílání. Ani přesné místo neznáme s jistotou: objevuje se zmínka o ostrově Šikoku, zhruba 560 kilometrů jihozápadně od Tokia, ale spojitost s tímto konkrétním videem potvrzená není. Nejvíc se pak liší zprávy o následcích, některé hovoří o popáleninách u tří lidí, jiné dokonce zmiňují oběť na životě, další se drží jen věty z popisku původního videa, že „on a jeho rodina jsou naživu“. Právě tahle věta je jediný bod, který se dá brát jako výchozí. Proto dává smysl vnímat celý případ spíš jako ukázkový příklad jevu než jako přesně zdokumentovanou kauzu se jménem a adresou.
Pozornost za každou cenu
Tenhle případ ukazuje tlak, který nutí tvůrce obsahu hledat čím dál výraznější kousky, protože obyčejné video už diváka nezastaví při procházení internetu. Čím riskantnější nápad, tím větší šance, že si ho někdo všimne, a právě tahle rovnice dohnala člověka k tomu, že si v bytě zapálil otevřený oheň kvůli pár minutám pozornosti. Rozeznat ve chvíli, kdy se na vás dívá kamera, že věc přestala být zábavná a stala se nebezpečnou, je dovednost. A je to právě ta dovednost, kterou spousta lidí ztrácí ve chvíli, kdy jde o lajky.