Letenka do hejna
Sedíte v otevřeném kokpitu dvoumístného ultralehkého letadla, motor hučí za zády a ve výšce korun stromů vás obklopují letící husy. Křídlo na křídlo, v dosahu ruky, bez dalekohledu. Anglický youtuber a popularizátor Tom Scott si ve videozáznamu z tohoto letu mohl osahat ocasní pera letící husy přímo za letu.
Toto je běžná nabídka Christiana Moullece, francouzského ochranáře a pilota s přezdívkou Ptačí muž, který od roku 1995 doprovází hejna ohrožených stěhovavých ptáků na jejich cestách přes Evropu. A místo v jeho kokpitu si lze koupit.
Proč by divoký pták vůbec letěl za strojem
Divoká zvěř se lidí zpravidla bojí, hlučného stroje dvojnásob. Přesto za Moullecovým letadlem letí hejna ptáků stovky kilometrů dobrovolně, ve formaci, bez klece ani lana. Odpověď leží v biologii prvních hodin života ptáka.
Brzy po vylíhnutí prochází mláďata krátkým kritickým oknem, během nějž zafixují první pohybující se objekt jako vzor k následování. Tento mechanismus vtiskávání popsal rakouský etolog Konrad Lorenz vědecky v roce 1935. Moullec ho využívá metodicky: je přítomen při líhnutí, tráví s ptáky čas od prvního dne, koupe se s nimi v rybníce. Pohybujícím se objektem, za nímž mláďata instinktivně jdou, je od začátku on, nejprve pěšky, poté za pojíždějícím strojem a nakonec za letícím ultralightem.
Vtiskávání je polovina úspěchu. Ultralight s otevřeným kokpitem létá v rychlostech odpovídajících letovým schopnostem hus, jeřábů nebo labutí. Běžné sportovní letadlo je příliš rychlé a uzavřené, pták by za ním nedoletěl a pravděpodobně by ho ani jako „svého“ nepřijal.
Migrace jinak: záchrana v praxi
Moullec vystudoval meteorologii a k ptákům se dostal v roce 1995, kdy zahájil reintrodukci husy malé (Anser erythropus) na bezpečnější migrační trasu z Německa do severního Švédska a Laponska. Fennoskandijská populace husy malé se ve 20. století zhroutila z více než 10 000 jedinců na méně než 100; dnes se odhaduje na zhruba 105–120 ptáků, přibližně 30–35 hnízdících párů. Evropský červený seznam z roku 2015 ji v Evropě označuje za kriticky ohroženou. Hlavními příčinami jsou nelegální lov, ztráta mokřadů, změna klimatu a predace liškami.
Moullec hejna fyzicky doprovází po alternativních trasách do oblastí s lepší šancí na přežití. Jeden z nejnáročnějších přeletů vedl 33 hus malých z severního Švédska do jihozápadního Německa a trval pět týdnů, na palubě přitom seděla Moullecova těhotná manželka Paola. V průběhu let pracoval s husami, labutěmi, jeřáby i kachnami; svou organizaci pojmenoval Voler Avec Les Oiseaux, Létání s ptáky.
Ochrana přírody, která si vydělá sama
Turistické lety, prodej míst v kokpitu zájemcům, kteří chtějí zažít let uprostřed hejna, jsou přímým zdrojem příjmů celého projektu. Lety nabízí od března do října; cena se kolem roku 2022 pohybovala přibližně 636 eur za hodinu ve vzduchu. Projekt tak nestojí na grantech ani institucionální podpoře, ale na ochotě turistů platit, což ho činí strukturálně nezávislým, avšak závislým na trvalé poptávce.
Co zatím nevíme
Mechanismus vtiskávání má pevné vědecké základy, chybí ale tvrdá data: přesné počty přemístěných ptáků, míra přežití nebo úspěšnost rozmnožování v nových lokalitách. Projekt nebyl vědecky recenzován s přísností, která by z něj udělala ověřenou a opakovatelnou metodu, stojí spíš na pomezí ochranářské praxe a ekoturistiky. Jde spíš o podnět k otázce: co by bylo potřeba změřit, aby se z jednoho muže v otevřeném kokpitu stal model použitelný kdekoli jinde? Fennoskandijská populace husy malé má dnes zhruba 30–35 hnízdících párů. Každý z nich se počítá.