Obrázek, který nikdo nedokázal rozluštit
Představte si nákres plný páček, trubiček a ozubených kol, který na první pohled vypadá jako funkční stroj. Jenže čím déle se na něj díváte, tím míň chápete, k čemu vlastně slouží. Přesně takový výtvor přinesl ilustrátor Steven M. Johnson na server Neatorama, a nedokázali ho rozklíčovat ani autoři webu, kteří obrázek publikovali, ani stovky čtenářů v komentářích.
Místo aby záhada zůstala nezodpovězená a zapadla, stala se startovní čárou pro něco mnohem zábavnějšího, než by bylo správné řešení.
Muž, který kreslí věci schválně beze smyslu
Steven M. Johnson se narodil v roce 1938 a vyrůstal v oblasti San Francisco Bay Area. Dvě léta studoval na Yaleově univerzitě, titul pak získal na Kalifornské univerzitě v Berkeley. V šedesátých a sedmdesátých letech pracoval jako městský plánovač, než si ho v roce 1973 najal magazín Sierra Club Bulletin jako redakčního kreslíře. O rok později dostal zadání nakreslit šestnáct vtipných obrázků obytných vozů budoucnosti. Nakreslil jich sto devět.
Z podobné neschopnosti přestat vymýšlet vznikla i jeho pravidelná rubrika Museum of Possibilities, volně přeloženo Muzeum možností, kde se objevovaly nápadité, nepraktické až absurdní vynálezy. Neurčitost byla záměrem: divák si měl vymyslet vlastní vysvětlení sám, podobně jako když vám někdo podá neznámý kuchyňský nástroj a schválně neprozradí, k čemu je.
Soutěž místo vysvětlení
Na tuhle záhadu Neatorama zareagovala chytře. Namísto pátrání po správné odpovědi vyhlásila 20. prosince 2010 soutěž s názvem „Name That Weird Invention!“, tedy „Pojmenuj ten divný vynález!“. Šlo už o třináctý díl podobného formátu na webu.
Pravidla byla jednoduchá: jeden návrh na komentář, ale více komentářů bylo v pořádku. Kdo chtěl vyhrát, musel si navíc rovnou vybrat, jaké tričko z obchodu NeatoShop by chtěl, třeba z kategorie věda, humor nebo umělecký design. Kdo výběr trička vynechal, o cenu automaticky přišel, ať byl jeho nápad sebevtipnější. Hodnotila se totiž čistě kreativita, ne přesnost popisu.
Jednoduchý vtip proti propracovanému scénáři
Mezi desítkami návrhů zvítězil uživatel s přezdívkou qwhacker s názvem „The Long Arm of the Law“. Je to slovní hříčka na anglické rčení o dlouhé ruce zákona, podle kterého zákon dokáže dostihnout kohokoliv, spojená s tím, že vynález skutečně připomíná dlouhé rameno.
Propracovanější byl návrh uživatele cs, který zařízení popsal jako „The Self-Service Ticketing Lane Response Vehicle and Revenue Generator“, tedy jakýsi samoobslužný pokutovací vůz a generátor příjmů. Za tím stál vtip o policistovi, který pokutuje řidiče na dálku přes video hovor z kavárny, aby nemusel ven do deště. Tenhle nápad byl nápaditý i propracovaný, jenže autor si zapomněl vybrat tričko, takže na výhru nedosáhl. A možná to nebyla jediná jeho slabina: v soutěži o smích často vyhrává úspornost před detailním scénářem. Krátký vtip funguje okamžitě, dlouhý příběh musíte nejdřív celý vstřebat.
Proč nevysvětlení může být lepší než vysvětlení
Tenhle formát se v sérii Neatoramy objevoval opakovaně, od čtvrtého dílu na podzim 2010 až po další pokračování na jaře 2011, vždy se stejným receptem: nepojmenovaný vynález, soutěž o název, vítěz vyhlášený v dodatku článku.
Funguje to proto, že chybějící odpověď dokáže vyvolat víc zábavy a zapojení než jakékoli skutečné řešení záhady. Humor tu nevznikl z faktů o vynálezu, protože žádná fakta k dispozici nebyla. Vznikl z kolektivní fantazie stovek lidí, kteří se do hádanky pustili každý po svém.
Možná je to tím, že všimnout si, že něco nevíme, je někdy zajímavější než znát odpověď. A nejlepší reakce na otázku „k čemu to vlastně je?“ je občas prostě si něco vymyslet.