Největší omyl v dějinách kartografie? Ani náhodou.
Dva největší světadíly světa nesou jméno člověka, který na jejich pobřeží dorazil až po jiných, cestoval po stopách předchůdců a za svého života se nepovažoval za objevitele nového kontinentu. Přesto se jmenuje Amerika. Kryštof Kolumbus byl slavnější, přistál dřív, jeho cesty financovalo Španělsko. A přece na mapě světa nenajdete ani kousek pevniny, který by nesl jeho jméno.
Příběh Ameriky je především příběhem šťastné distribuce, o tom, jak jeden muž s perem v ruce a s přístupem k tiskařskému lisu dokázal pojmenovat místo, kde dnes žijí přibližně miliarda lidí.
Proč vlastně Vespucci, a ne Kolumbus?
Amerigo Vespucci se narodil 9. března 1454 ve Florencii. Byl obchodník, průzkumník, navigátor a kartograf z dobře situované rodiny spjaté s rodem Medicejů. Na novou pevninu se vydal poprvé roku 1499, tedy sedm let poté, co Kolumbus v roce 1492 přistál v západní polokouli. Vespucci rozhodně nebyl první.
Udělal ale něco jiného. Během portugalské výpravy v letech 1501 až 1502 přesvědčil sebe i ostatní učence na palubě, že to, co vidí před sebou, není jihozápadní výběžek Asie. Je to samostatný kontinent, o němž Evropané, Asiaté ani Afričané dosud nevěděli. O tomto závěru napsal pamflet, který koloval pod názvem Mundus Novus, česky Nový svět, a vycházel tiskem od roku 1503 do roku 1504. Ten text se šířil po celé Evropě.
Tady leží odpověď na záhadu. Vespucciho výhodou bylo, že jeho texty koloval tisk, a v pravou chvíli je četl správný člověk.
Martin Waldseemüller a jedno editorské rozhodnutí, které změnilo atlas světa
V Saint-Dié-des-Vosges v tehdejší Lotrinštině sídlil kroužek učenců pracujících na geografickém díle. Kartografickou část vedl Martin Waldseemüller, německý kartograf a humanistický vzdělanec. Jeho kolega Matthias Ringmann, básník a filolog, je historiky považován za hlavního autora průvodního textu.
V dubnu 1507 vydali dvě věci najednou: spis nazvaný Cosmographiae Introductio a k němu přiloženou velkoformátovou nástěnnou mapu světa. Spis obsahoval latinský překlad Vespucciho čtyř cest a zdůvodnění, proč by nový jižní kontinent měl nést jméno svého, jak Waldseemüller argumentoval, objevitele. Mapa pak nesla na ploše jižního kontinentu jediné slovo: America.
Waldseemüller jednal sám, bez panovnického mandátu, bez akademického usnesení, bez mezinárodní konference, prostě usoudil, že pro tento název nevidí překážku, a přidal ho na mapu. Mapa se tiskla v nákladu přibližně tisíc kusů a distribuovala se po Evropě. Název se uchytil dřív, než ho kdokoli stihl zpochybnit, a konvence zatvrdla.
A pak přišel Mercator a zdvojnásobil to
V roce 1507 nesla název America pouze jižní část nové pevniny. Severní kontinent na Waldseemüllerově mapě žádné srovnatelné pojmenování neměl.
Vlámský kartograf Gerardus Mercator na své světové mapě z roku 1538 rozšířil název na oba kontinenty a zavedl rozlišení, které používáme dodnes: Amerika severní a Amerika jižní. Žádná veřejná debata, žádný výbor, žádný dekret. Mercator název přenesl a svět ho přijal.
Pikantní dovětek: Waldseemüller sám od svého názvu záhy couvl. Na mapách vydaných po roce 1507 jméno America nepoužil, například jeho Carta Marina z roku 1516 ho vynechává zcela. Historici uvažují o tom, že za tím mohl stát politický tlak Španělska, které stálo za Kolumbem a název na vlastních mapách neuznávalo po dobu více než dvou staletí. Jenže bylo pozdě. Tisíc výtisků mapy svou práci udělalo.
Christopha, Columbia, a proč to nevyšlo
Teoreticky mohly kontinenty nést jméno Kryštofa Kolumba: varianta Christopha nebo Columbia se nabízela. Žádná mapa s takovým názvem ale nikdy nedosáhla srovnatelného oběhu. Vespucci nevyhrál proto, že byl záslužnější. Waldseemüllerova mapa jednoduše obíhala lépe než cokoli jiného, co tehdy koloval.
Název America mimochodem nevznikl svévolně. Opírá se o latinizovanou podobu Vespucciho křestního jména: Americus, v ženském rodě America. Tehdejší kartografická tradice pojmenovávala kontinenty žensky, podle vzoru Asie, Afriky a Evropy. Waldseemüller tedy postupoval v souladu s konvencí, jen ji aplikoval na jiného člověka, než koho by dnes většina lidí čekala.
Pod jménem vzniklým z jediného rozhodnutí jednoho německého kartografa dnes žijí přibližně miliarda lidí. Přičemž samotný autor toho rozhodnutí ho o devět let později tiše opustil.