Mořská želva pár metrů pod vrtulníkem
Cestovatelé Mike Powell a Jürgen Horn strávili na ostrově Curaçao celých 91 dní. Teprve z vrtulníku, při prvním letu nad jihovýchodem ostrova, uviděli něco, co z pláží ani silnic vidět nejde: laguny s průzračnou vodou, divokou krajinu bez jediné turistické budovy. A pak, pár metrů pod ocasem stroje, se v laguně míhala mořská želva.
Curaçao je turisticky oblíbený ostrov s celkovou rozlohou 444 km². A přesto jeho jihovýchodní cíp vypadá z výšky jako z doby před příchodem prvních osadníků.
Kde se cesty prostě zastaví
Oblast se jmenuje Oostpunt, což je nizozemsky jednoduše „východní cíp“. Zabírá 54 km² a tvoří přibližně 10 % celého ostrova. Žije tu jen 555 lidí (podle sčítání z roku 2011), hustota obyvatelstva odpovídá asi 10 osobám na čtvereční kilometr.
Na mapě to vypadá jednoduše. Stačí jet od hlavního města Willemstad na jihovýchod a silnice se prostě zastaví. Žádná brána ani vojenská zóna. Jen konec cesty, za kterou se nedá pokračovat.
Proč se tam po souši nedostanete?
Rodina, která říká ne
Odpověď sahá do 19. století. Oblast Oostpunt vlastní od 70. let 19. věku rodina Maalů. Původně šlo o nizozemské armádní důstojníky, kteří připluli na Curaçao koncem 18. věku a postupně získali pět plantáží. Ty sloužily zemědělství, chovu dobytka a těžbě.
Dnes jsou z plantáží divočina. Maalové pozemky drží po generace, odmítají je prodat a veřejnosti přístup nepovolují. Výjimku tvoří tři vesnice přímo v oblasti: Oostpunt, Sint Joris a Santa Catharina, kde lidé skutečně bydlí. Zbytek je uzavřen.
Rodina svůj postoj vysvětluje prakticky, ne romanticky. Otevřený přístup by podle ní přinesl nelegální skládky odpadu, užívání drog a celkovou degradaci prostředí. Uzavření území je jejich způsob ochrany toho, co tam po staletích zůstalo. Do oblasti se lze dostat převážně lodí nebo vzduchem, a tak Powell s Hornem mohli krajinu z vrtulníku sledovat, ale fyzicky do ní vstoupit nemohli.
Zákazem ke vzniklé divočině
Je to trochu převrácená logika. Většina přírodních rezervací světa funguje tak, že stát nebo nadace vyhlásí ochranu a pak řeší, kolik turistů pustit dovnitř. Udržitelný turismus, stezky s omezenou kapacitou, průvodci. Přesto i ty nejpečlivěji spravované rezervace čelí erozi, odpadkům a zvířatům, která se naučila člověku vyhýbat.
Oostpunt tohle obchází úplně jinak. Vstup je prostě zakázán, bez průvodců, stezek ani regulovaných kvót. Výsledkem jsou klidné laguny, kde mořské želvy plavou bez stresu, a ekosystém, který funguje bez přítomnosti turistů. Na Curaçau přitom hnízdí tři druhy mořských želv: zelenoška, kareta jestřábí a kareta obecná, přičemž všechny tři jsou klasifikovány jako ohrožené. Místo, kde je nikdo nevyrušuje, má tedy pro jejich přežití reálný ekologický smysl.
Co se změnilo v roce 2023
V květnu 2023 Maalové prodali přibližně 1 089 hektarů, tedy zhruba čtvrtinu celé oblasti. Jde o první velký prodej v historii rodiny na Curaçau. Zbývající tři čtvrtiny Oostpuntu zůstávají nadále v jejich rukou. Co přesně přinese prodaná část do budoucna, z dostupných zdrojů jasné není.
Zatím ale platí, že největší netknuté území celého ostrova chrání nikoli zákon ani mezinárodní úmluva, ale rozhodnutí jedné rodiny, které trvá přes 150 let.