Fotka, která měla vyvolat strach, ale rozesmála internet
Koncem března 2013 zveřejnila severokorejská státní média sérii fotografií. Kim Čong-un na nich sedí u stolu a podepisuje rozkaz, podle kterého má armáda držet rakety v pohotovosti pro případný úder na americkou pevninu. Scéna má působit hrozivě: vážná tvář, vojenští důstojníci kolem, dokument plný rozkazů.
V pozadí jednoho ze snímků je vidět mapa s nápisem „Plán úderu na americkou pevninu“. Pozorovatelé si na ní všimli několika označených míst: San Diega, Washingtonu, Havaje a podle všeho i Austinu v Texasu. Washington jako hlavní město dává smysl. Havaj, domov amerického velitelství pro Pacifik, také. A pak najednou Austin, město proslulé spíš festivalem SXSW a pojízdnými bufety s občerstvením než vojenským významem.
Proč zrovna Austin?
Cíl, který dává z vojenského pohledu smysl, obvykle splňuje jasná kritéria: sídlí tam federální instituce, armádní základna nebo politické centrum. Washington i Havaj tahle kritéria bez debat splňují. Austin ne. Je to hlavně univerzitní a technologické město, bez zásadního vojenského významu, který by ho řadil do stejné kategorie jako hlavní město Spojených států.
Otázka, proč se texaské město ocitlo na stejné mapě jako symboly americké moci, zůstala viset ve vzduchu. A jak se ukázalo, nikdo ji oficiálně nikdy nezodpověděl.
Oficiální vysvětlení? Žádné neexistuje
Severokorejský režim mapu ani výběr míst nikdy veřejně nekomentoval. Snímek měl sloužit hlavně jako demonstrace síly pro domácí i zahraniční publikum. Interpretaci mapy jako seznamu cílů přinesly až zahraniční analýzy, a i ty se v detailech rozcházely.
Server, který mapu poprvé podrobně rozebral, později sám upřesnil, že Austin jako přesný cíl nikdy nepotvrdil. Jiní analytici se přikláněli k tomu, že nejasně čitelné místo v Texasu může ve skutečnosti znamenat San Antonio s jeho leteckou základnou, případně úplně jiné místo, třeba základnu v Louisianě. Jednotná shoda na tom, co mapa přesně ukazovala, nikdy nevznikla. Možná šlo o chybu při čtení rozmazaného snímku, možná o symboliku, které zvenku nikdo nerozumí. Záhada zůstala nerozlousknutá, a to je v pořádku.
#whyaustin: internet si poradil sám
Místo paniky nastoupil humor. Na Twitteru se rozjel hashtag #whyaustin, pod kterým lidé soutěžili v nejabsurdnějších teoriích, čím si město rozhněvalo severokorejský režim. Vznikl dokonce tumblr s názvem Why Kim Jong Un Hates Austin, plný vymyšlených vysvětlení.
Jedna uživatelka napsala, že diktátor se prostě nedostal na slavnou kočku Grumpy Cat během festivalu SXSW. Další žertoval, že Kim Čong-un nese těžce místní zákaz igelitových tašek. Třetí přišel s teorií, že satelitní snímky zachytily přívěsy Airstream a Severní Korea je omylem považovala za jaderné hlavice. Starosta Austinu Lee Leffingwell situaci veřejně zlehčil: úřady ji podle něj sledují, ale hrozbu nepovažují za věrohodnou.
Jak reálná hrozba vlastně byla
Jeremi Suri, odborník z University of Texas, to tehdy shrnul jasně: Severní Korea podle něj neměla žádnou vážnou schopnost ohrozit americkou pevninu. Vládní analytici se v tomto hodnocení shodovali.
Reálnější obavy mířily jinam, k Jižní Koreji a americkým základnám v Pacifiku včetně Havaje a Guamu, tedy k místům, která Severní Korea skutečně zmínila ve svém oficiálním prohlášení. Klid, se kterým Austin na údajnou hrozbu reagoval, odpovídal celkem racionálnímu odhadu situace.
Co tahle historka říká o nás a o propagandě
Symbol, který měl vzbudit strach, nakonec vyvolal přesný opak: pobavil lidi po celém internetu. Když informace zůstane nejasná, lidé si k ní domyslí vlastní příběh, a čím absurdnější je vstupní bod, tím kreativnější bývá výsledek.
Austin ve finále nedostal od Severní Koreje nic horšího než virální vtip. A schopnost všimnout si na oficiální propagandistické fotce detailu, který nedává smysl, a najít v něm legraci místo paniky, je přesně ten typ pozornosti, který se vyplatí v sobě pěstovat.