Sken po operaci ukázal slepé střevo na místě, muž přišel o práci

Operace, po níž slepé střevo zůstalo na svém místě

Mark Wattson, pětatřicetiletý muž z Lower Stratton u Swindonu, prodělal 7. července 2009 operaci apendixu, tedy slepého střeva, ve Great Western Hospital ve Swindonu. Podle jeho vyprávění šlo o běžný scénář: bolest v boku, diagnóza zánětu apendixu, operační sál a pár dní zotavení. Při propuštění mu lékaři řekli, že zákrok dopadl úspěšně.

O čtyři týdny později se ale do stejné nemocnice vrátil, tentokrát v sanitce. Kontrolní sken, zobrazovací vyšetření, které lékařům ukáže vnitřek těla bez skalpelu, odhalil něco, co tam podle všech předpokladů nemělo být. Apendix, o kterém si Wattson myslel, že je měsíc pryč, byl zjevně stále na svém místě.

Co mi to tedy vlastně vyřízli?

Wattson později popisoval, jak seděl u obrazovky a nevěřil tomu, co vidí. Personálu připomínal, že si apendix odoperoval před čtyřmi týdny, a přesto ho teď měl přímo před sebou na monitoru. Pokud slepé střevo stále bylo na místě, nabízela se logická otázka, co mu tedy chirurgové v červenci vlastně odstranili.

Měl jizvu na břiše, vzpomínku na celou operaci i ujištění lékařů, že proběhla v pořádku. Sken ale tvrdil něco jiného. Sám později prohlásil, že netuší, co mu tehdy vyoperovali, a že chce zjistit, kde se stala chyba.

Žádné vysvětlení, jen omluva

Nemocnice ani ošetřující lékaři veřejně nikdy nepotvrdili ani nevyvrátili, co se skutečně stalo. Paul Gearing, náměstek ředitele pro chirurgii ve Great Western Hospital NHS Trust, se v reakci pro britský deník omluvil za to, pokud si Wattson z léčby odnesl pocit nespokojenosti. Konkrétní příčinu ale nikdo veřejně nepopsal.

Čistě jako obecnou ilustraci, nikoli jako zjištění vztahující se k tomuto konkrétnímu případu, lze uvést, že podobné situace v nemocniční praxi mívají obvykle jedno ze tří vysvětlení: chybu při odečítání snímku, kdy si lékař splete aktuální obraz se starším, záměnu dokumentace mezi dvěma pacienty, nebo neúplné odstranění tkáně při první operaci, po kterém na místě zůstal zbytek, jenž na skenu vypadal jako celý orgán. Žádná z těchto variant není v medicíně nijak výjimečná, chyby v identifikaci pacientů i snímků se v nemocnicích čas od času stávají, byť jde o vzácné případy. U Wattsonova příběhu ale nic z toho nebylo nikdy oficiálně potvrzeno a jde jen o možnosti, jaké se v podobných kauzách obecně objevují.

Druhá operace a ztracená práce

Lékaři nakonec zjistili, že jeho apendix praskl, a při další operaci ho konečně odstranili. Z medicínského hlediska tak příběh dopadl dobře: orgán, který dělal potíže, byl definitivně pryč.

Jenže mezitím musel Wattson svému zaměstnavateli v obchodě, kde pracoval, vysvětlovat další absenci, tentokrát kvůli opakovanému odstranění slepého střeva. Historka zněla tak nepravděpodobně, že jí nikdo nevěřil. Podle dalších zpráv o případu právě proto o práci přišel: nadřízení jeho verzi prostě nevěřili.

Případ, který zůstal otevřený

Podle týchž zpráv Wattson zvažoval žalobu na nemocnici za škodu, kterou mu celá situace způsobila, ztrátu zaměstnání i stres z nejasné zdravotní péče. Jak spor dopadl, se nikde neuvádí.

Příběh tak zůstává otevřený, bez uzavřené morálky na konci. I v éře přesných zobrazovacích vyšetření se občas objeví detail, který si žádá lidské dovysvětlení, a někdy je právě to nevysvětlené na celém příběhu nejzajímavější.