Sigmund Freud – Chci vědět.cz

Sigmund Freud, narozený 6. května 1856 v Příboře jako Sigismund Schlomo Freud, byl rakouský neurolog, esejista a zakladatel psychoanalýzy, jednoho z nejvlivnějších směrů v dějinách psychologie a psychiatrie. Studoval a celý profesní život působil na Vídeňské univerzitě, kde v březnu 1881 získal doktorát z medicíny. Svou kariéru zahájil výzkumem histologie nervového systému, ale setkání s francouzským neurologem Jean-Martinem Charcotem ho přivedlo k přesvědčení, že některé duševní poruchy mají psychologické, nikoli pouze tělesné příčiny. Zemřel 23. září 1939 v Londýně, kam se s rodinou uchýlil po nacistické anexi Rakouska.

Základní údaje

Narození: 6. 5. 1856
Místo narození: Příbor
Úmrtí: 23. 9. 1939
Místo úmrtí: Londýn
Země: Rakouské císařství; Předlitavsko; Rakousko; nacistické Německo
Povolání: psychoanalytik; neurolog; esejista
Obor: psychoanalýza; neurologie
Působiště: Vídeňská univerzita
Vzdělání: Vídeňská univerzita
Ocenění: Goethova cena; zahraniční člen Královské společnosti

Původ a vzdělání

Freud se narodil 6. května 1856 v Příboře. Původní rodné jméno Sigismund Schlomo Freud si sám změnil na Sigmund v průběhu univerzitních studií. Medicínu studoval na Vídeňské univerzitě, kde v březnu 1881 obhájil doktorát. Ještě předtím, od roku 1876 do roku 1882, pracoval ve fyziologické laboratoři Ernsta Wilhelma von Brückeho a věnoval se výzkumu histologie nervového systému.

V roce 1885 se na vídeňské lékařské fakultě habilitoval jako soukromý docent neuropatologie. Téhož roku odjel na stipendijní pobyt do Paříže, kde pod vedením Jeana-Martina Charcota pracoval v nemocnici Salpêtrière. Charcotovy demonstrace hysterie a hypnózy ho přesvědčily, že část duševních poruch má psychologický základ, a zásadně změnily směr jeho odborné dráhy.

Vědecké začátky a neurologické práce

Freudova první odborná práce spadá do neurologie. V roce 1884 publikoval pojednání o kokainu nazvané Über Coca; látku před publikací sám na sobě vyzkoušel. Propagoval ji jako léčbu závislosti na morfinu, ale tato doporučení měla vážné důsledky: jeho přítel Ernst von Fleischl-Marxow si na kokainu vytvořil závislost a Freud čelil veřejné kritice.

V roce 1891 vydal neurologickou monografii O afázii, v níž do lékařské literatury zavedl termín „agnozie“. Roku 1895 společně s vídeňským lékařem Josefem Breuerem vydal Studie o hysterii, které jsou považovány za první zásadní psychoanalytické dílo. Spolupráce Freuda s Breuerem poté skončila kvůli teoretickým názorovým rozdílům ohledně sexuální etiologie neuroz. V roce 1896 Freud poprvé použil slovo „psychoanalýza“ v tisku, a to v francouzském příspěvku publikovaném v Revue neurologique.

Budování psychoanalytického hnutí

Na Vídeňské univerzitě byl Freud jmenován mimořádným profesorem v roce 1902; řádné profesury se dočkal až v roce 1919. Téhož roku 1902 založil ve svém bytě v Berggasse Středeční psychologickou společnost, která se scházela pravidelně k diskusím. Do roku 1908 byla tato skupina přetvořena ve Vídeňskou psychoanalytickou společnost, jejímž předsedou se Freud stal.

Mezi jeho nejvýraznější rané spolupracovníky patřili Carl Jung a Alfred Adler. Oba se nicméně postupně od Freuda odklonili a vytvořili samostatné psychologické školy. Freudova dcera Anna, nejmladší z jeho šesti dětí, jimiž ho obdarovala manželka Martha Bernaysová, kterou si vzal 30. září 1886, se stala uznávanou psychoanalytičkou a pokračovatelkou otcovy práce.

Zdravotní problémy a pozdní léta

V roce 1923 mu byla diagnostikována spinocelulární rakovina patra. V průběhu zbývajících let svého života podstoupil v souvislosti s nádorem na dutině ústní více než třicet chirurgických výkonů. Onemocnění mu přivodilo trvalé zdravotní komplikace, ale neodradilo ho od dalšího vědeckého a literárního působení.

Freud se dožil ocenění od obou institucí, s nimiž byl celoživotně spjat. Vídeňská univerzita mu v roce 1955 věnovala pomník v arkádovém nádvoří hlavní budovy a v roce 1998 pojmenovala jednu z kampusových bran po něm a jeho dceři Anně jako „Freud Gate“. Již za svého života obdržel Goetheho cenu města Frankfurtu a byl zvolen zahraničním členem Královské společnosti.

Útěk z Vídně a smrt v Londýně

Po nacistické anexi Rakouska v březnu 1938 se situace rodiny stala kritickou. 22. března 1938 byla Freudova dcera Anna celý den zadržována gestapem k výslechu. Freud tuto událost později označil za nejúzkostnější den svého života a za rozhodující impuls, který ho přiměl Vídeň opustit.

Odchod rodiny z Vídně zprostředkovali Ernest Jones a princezna Marie Bonapartová. Freud s rodinou odjel vlakem 4. června 1938 a usadil se v Londýně. Při útěku sehrálo klíčovou roli i to, že nacistický správce Anton Sauerwald, pověřený zabavením Freudova majetku, záměrně zatajil svým nadřízeným informace o zahraničním jmění rodiny a tiše podepsal jejich výjezdní víza.

Čtyři z Freudových pěti sester, Adolfine, Rosa, Maria a Pauline, byly v roce 1942 deportovány z vídeňského domova důchodců. Adolfine zahynula v koncentračním táboře Terezín, zbývající tři ve vyhlazovacím táboře Treblinka. Freud sám 23. září 1939 v Londýně požádal svého osobního lékaře Maxe Schura, aby mu podal smrtelnou dávku morfinu. Jeho popel byl uložen v řecké urně na krematoriu Golders Green v Londýně.

Zajímavosti

Freud byl vášnivým kuřákem doutníků: vykouřil jich obvykle přibližně 20 denně. Se závislostí na tabáku začal jako čtyřiadvacetiletý, nejprve kouřil cigarety, poté přešel na doutníky. Pokračoval v kouření i po diagnóze rakoviny dutiny ústní v roce 1923 a podle dostupných zpráv kouřil každý den až do konce svého života. (pubmed.ncbi.nlm.nih.gov)
Přestože byl Freud obdivovatelem Anglie od svého prvního pobytu v roce 1875, navštívil tuto zemi za celý život pouze třikrát: v roce 1875, poté v roce 1908 a nakonec v roce 1938, kdy ho nacistická okupace Rakouska přinutila se tam natrvalo usadit. (sparknotes.com)
Nacistický správce Anton Sauerwald, jehož úkolem bylo v roce 1938 zajistit Freudův majetek ve prospěch říšských úřadů, se rozhodl jinak. Svým nadřízeným záměrně zatajil existenci zahraničních aktiv Freudovy rodiny a potichu jim podepsal výjezdní víza, čímž umožnil celé rodině uprchnout. (melbourneblogger.blogspot.com)
22. března 1938 strávila Freudova dcera Anna celý den na výslechu u gestapa. Freud tuto událost později označil za nejúzkostnější den svého života a za okamžik, který ho definitivně přesvědčil, že Vídeň musí opustit. (freud.org.uk)

Zdroje údajů

Údaje aktualizovány: 2026-10-31