Lambert Karner — benediktinský kněz a průkopník výzkumu erdstallů

Lambert Karner (1841–1909) byl benediktinský kněz a speleolog, který za přibližně 30 let systematické terénní práce zdokumentoval více než 400 podzemních chodeb zvaných erdstally v oblasti rakouského Podunají. Svůj výzkum prováděl za podpory císaře Františka Josefa a Císařské akademie věd a jeho monografie z roku 1903 je dodnes považována za základní vědeckou práci pro erdstallový výzkum v celé Evropě. Neobvyklé spojení kněžského povolání a speleologického bádání mu vyneslo přezdívku „Höhlenpfarrer“, tedy jeskyňářský farář.

Základní údaje

  • Narození: 19. 4. 1841
  • Místo narození: Kirchberg an der Pielach
  • Úmrtí: 17. 12. 1909
  • Místo úmrtí: Klášter Göttweig
  • Povolání: speleolog

Původ a duchovní povolání

Lambert Karner se narodil 19. dubna 1841 v Kirchbergu an der Pielach jako Ferdinand Karner, syn koželuha (Ledermeistera). Ve věku jedenácti let byl přijat do sborového alumnátu při klášteře Melk, kde absolvoval gymnaziální vzdělání. Po ukončení školy v roce 1860 vstoupil jako novic do benediktinského kláštera Göttweig, kde přijal řeholní jméno Lambert.

V roce 1865 složil slavnostní sliby a byl vysvěcen na kněze Benediktinského řádu sv. Benedikta (OSB). Jako kaplan působil v Göttweig a Mauternu, a to až do roku 1874. Od té doby postupně zastával úřad faráře v Roggendorfu, Gösing am Wagram, Brunnkirchenu a St. Veit an der Gölsen.

Cesta k výzkumu erdstallů

V roce 1878 se Karner poprvé doslechl o záhadných podzemních chodbách rozsetých po Dolním Rakousku. Tyto zprávy se staly počátkem jeho několikadekádního studia erdstallových systémů. První erdstall prozkoumal poblíž Guglitze a v průběhu dalších přibližně 30 let zdokumentoval více než 400 takových tunelů.

Každý průzkum prováděl osobně, přičemž jednotlivé chodby zaměřoval a popisoval při světle svíčky, případně magnéziového záblesku. Svůj výzkum realizoval za podpory císaře Františka Josefa a Císařské akademie věd (kaiserliche Akademie der Wissenschaften), přičemž těžiště jeho zájmu leželo v oblasti podél rakouského Dunaje.

Vrcholné dílo a vědecké ocenění

Výsledky svého bádání Karner shrnul ve velké monografii, vydané v roce 1903. Při přípravě díla využil také fotografické záznamy pořízené Wrbatou během jeskynních expedic v roce 1896; tyto snímky byly nejprve prezentovány na veřejných přednáškách se světelnými obrazy a poté zahrnuty do monografie.

Za tuto práci byl v roce 1904 vyznamenán Rytířským křížem Řádu Františka Josefa (Ritterkreuz des Franz-Joseph-Ordens). Jeho monografie je odborníky citována více než století po svém vydání a je považována za základní referenční dílo pro erdstallový výzkum napříč Evropou.

Klášter Göttweig uspořádal v roce 2021 zvláštní výstavu věnovanou jeho životnímu dílu pod názvem Pater Lambert Karner – Ein Benediktiner als Höhlenforscher (20. března – 1. listopadu 2021). Výstavu připravily Angelika Kölbl ze sbírek kláštera Göttweig a Hanna Schneck z Photoinstitut Bonartes ve Vídni.

Hudební působení a objev pěveckého talentu

Karner se vedle jeskyňářského bádání věnoval i reformě katolické církevní hudby. Byl zastáncem přísného ceciliánského hnutí, které usilovalo o obnovu tradiční liturgické hudby, a své názory shrnul v knize Der Clerus und die Kirchenmusik, vydané ve Vídni v roce 1889.

Právě jeho hudební cit mu umožnil rozpoznat pěvecký talent Rosy Papier, která se později stala proslulou operní sopranistkou a pěveckou pedagožkou. Ve svém životopise Papier označila Pater Lamberta za svého prvního učitele hudby.

Místo v dějinách kláštera Göttweig

Lambert Karner zemřel 17. prosince 1909 v klášteře Göttweig, s nímž byl spjat po celý svůj řeholní život. Oficiální stránka dějin kláštera ho řadí mezi přední vědecké osobnosti opatství, a to po boku historika Friedricha Blumbergera a entomologa Leopolda Hackera.

Zajímavosti

  • Ačkoli Karner strávil přibližně 30 let průzkumem jeskyní a podzemních chodeb ve jménu vědy, každý tunel zaměřoval výhradně při světle svíčky nebo, v pozdějším období, magnéziového záblesku. V úzkých chodbách, jimiž prolézal v Dolním Rakousku a Bavorsku, jednoduše žádné elektrické osvětlení k dispozici nebylo. (explorersweb.com)

Zdroje údajů

Údaje aktualizovány: 2026-10-31