Gustav Mahler – Chci vědět.cz

Gustav Mahler (7. července 1860, Kaliště – 18. května 1911, Vídeň) byl rakouský skladatel a dirigent pozdního romantismu, jehož rozsáhlé symfonie a písňové cykly zásadně ovlivnily evropskou hudbu 20. století. Narodil se jako jedno ze čtrnácti dětí, přičemž pouze šest z nich přežilo útlé dětství. Smutek provázející tuto zkušenost se prolínal celým jeho tvůrčím myšlením a dal jeho dílu nezaměnitelný charakter. Po svém skonu byl Mahler na několik desetiletí téměř zapomenut; po roce 1945 však patřil k nejhranějším a nejnahrávánějším skladatelům vůbec, a tento věhlas si udržuje až do 21. století.

Základní údaje

Narození: 7. 7. 1860
Místo narození: Kaliště
Úmrtí: 18. 5. 1911
Místo úmrtí: Vídeň
Země: Rakouské císařství; Předlitavsko
Povolání: dirigent; hudební skladatel; skladatel klasické hudby; kapelník
Vzdělání: Vídeňská univerzita; Univerzita hudebních a dramatických umění ve Vídni

Dětství a hudební počátky

Gustav Mahler se narodil 7. července 1860 v Kališti v Čechách. Krátce poté, v prosinci 1860, se rodina přestěhovala do Jihlavy (tehdy německy Iglau), kde jeho otec Bernhard vybudoval palírnu a hostinský podnik. Jihlava se stala prostředím, které formovalo Mahlerovu hudební citlivost: jako chlapec vstřebával pouliční písně, taneční melodie, lidové nápěvy a trumpetové signály i pochody místní vojenské posádky. Tyto zvuky se staly trvalou součástí jeho hudebního jazyka a odrážejí se v pochodových rytmech i lidových citacích jeho zralých symfonií.

Mahlerův mimořádný talent rodiče zaregistrovali brzy. V šesti letech dostal první hodiny klavíru a postupně pokročil ke studiu na vídeňské konzervatoři. Po jejím absolutoriu studoval rok filosofii na Vídeňské univerzitě, kde se setkal s díly Arthura Schopenhauera a Friedricha Nietzscheho, jež výrazně ovlivnily jeho myšlení i přístup ke komponování.

Dirigentská kariéra

Mahlerova kariéra dirigenta začala v roce 1880 letní sezonou v provinčním divadle v Bad Hallu, kde vedl operetní soubor. Odtud stoupala jeho dráha přes Olomouc, Kassel, Prahu, Lipsko, Budapešť až do Hamburku. Každé z těchto angažmá přineslo zkušenosti, ale také nároky, které Mahlerovi téměř nezanechávaly čas na vlastní tvorbu.

Vrchol jeho evropské kariéry přišel s postem ve Vídni. Dne 21. června 1907 podepsal smlouvu s newyorskou Metropolitní operou za plat více než dvojnásobně převyšující vídeňský příjem. Na přelomu roku 1907 opustil Evropu a odplul do New Yorku. V únoru 1909 se stal hlavním dirigentem Newyorské filharmonie, tento post zastával až do počátku roku 1911, kdy ho přemohla těžká nemoc.

Osobní život

9. března 1902 se Mahler oženil se skladatelkou Almou Schindlerovou v kostele Karlskirche ve Vídni. Podmínkou sňatku bylo, že Alma opustí vlastní skladatelskou kariéru, k čemuž skutečně došlo. Toto rozhodnutí se stalo jedním z nejkontroverznějších momentů Mahlerova soukromého života a je dodnes předmětem diskusí.

Mahlerova rodina byla poznamenána smrtí. Ze čtrnácti sourozenců přežilo dospělosti jen šest; jeho mladší bratr Otto, sám skladatel, zemřel sebevraždou v roce 1895 ve věku 21 let, zatímco Mahler působil v Hamburku. Tyto ztráty hluboce zasáhly skladatelův vztah k pomíjivosti a smrtelnosti, který je čitelný napříč jeho dílem.

V roce 1910 se Mahler dozvěděl o Almině románku s architektem Walterem Gropisem. V srpnu 1910 vyhledal v nizozemském přímořském letovisku Leiden psychoanalytika Sigmunda Freuda a absolvoval s ním konzultaci.

Kompoziční odkaz a vliv

Mahlerovy přímé umělecké nástupce představují skladatelé Druhé vídeňské školy, především Arnold Schoenberg, Alban Berg a Anton Webern. Z pozdějších obdivovatelů jsou nejvýraznější Dmitrij Šostakovič a Benjamin Britten. Mahler tak stojí na pomezí pozdního romantismu a hudební moderny a jeho dílo sloužilo jako most mezi oběma epochami.

Mezinárodní společnost Gustava Mahlera byla založena v roce 1955, aby uchovala a šířila povědomí o skladatelově životě a díle. Mnohé Mahlerovy rukopisy jsou uloženy ve vídeňském Centru Arnolda Schoenberga.

Mahler sám sebe popisoval jako trojnásobného bezdomovce: jako rodák z Čech byl cizincem v Rakousku, jako Rakušan cizincem mezi Němci a jako Žid cizincem v celém světě.

Zajímavosti

Premiéra Mahlerovy Osmé symfonie se konala 12. září 1910 v Mnichově. Koncertní promotér Emil Gutmann ji pro reklamní účely označil jako „Symfonii tisíce“ a odkazoval tak na obrovský počet hudebníků a pěvců na pódiu. Mahler tento název rozhodně neschvaloval, přesto se ujal a drží se dodnes. (americansymphony.org)
Mahlerovým švagrem byl houslista Arnold Rosé, který více než půl století stál v čele Vídeňské filharmonie. Rosé také založil Rosé Quartet a jako první uvedl významná díla, mimo jiné Brahmsův Klarinetový kvintet a Schoenbergovu Verklärte Nacht. (lso.co.uk)
Osmou symfonii Mahler komponoval v létě roku 1906 v Maiernigg v jižním Rakousku. Podle dochovaných svědectví vznikla základní skica v jediném soustředěném tvůrčím záchvatu; orchestrace a závěrečné úpravy pak Mahler dokončil v roce 1907. (faust.com)
Mahler sám sebe označoval za trojnásobného bezdomovce — pocit, který vyjadřoval slovy, že jako rodák z Čech byl cizincem v Rakousku, jako Rakušan cizincem mezi Němci a jako Žid cizincem v celém světě. (worldhistory.org)

Zdroje údajů

Údaje aktualizovány: 2026-11-02