Gala Dalí – Chci vědět.cz

Gala Dalí, celým jménem Elena Ivanovna Diakonova, se narodila 7. září 1894 v Kazani a zemřela 10. června 1982 v Port Lligat. Byla modelkou, umělkyní a po několik desetiletí nepostradatelnou oporou Salvadora Dalího: od roku 1937 převzala formální správu jeho obchodních záležitostí a on sám začal od počátku třicátých let podepisovat svá plátna oběma jmény. Přestože dějiny umění ji dlouho připomínaly výhradně jako múzu, první velká výstava věnovaná Gale jako samostatné umělkyni a klíčové postavě dvacátého století proběhla teprve v roce 2018 v Museu Nacional d’Art de Catalunya v Barceloně a čerpala z 315 artefaktů.

Základní údaje

Narození: 7. 9. 1894
Místo narození: Kazaň
Úmrtí: 10. 6. 1982
Místo úmrtí: Port Lligat
Země: Ruské impérium
Povolání: model; umělec

Původ a vzdělání

Elena Ivanovna Diakonova vyrůstala v Kazani, univerzitním městě na řece Volze, v intelektuální rodině. Kolem roku 1900 zmizel její otec, státní úředník, při průzkumu zlatých nalezišť na Sibiři a byl nakonec prohlášen za mrtvého. Rodina se ocitla v nouzi, když bylo Gale přibližně deset let. Vyšší vzdělání bylo ženám v jejím regionu v té době zakázáno, a tak nemohla nastoupit na univerzitu. Navštěvovala však dokončovací školu v Petrohradě přibližně kolem roku 1910 a vedle toho absolvovala kurzy literatury. Na akademii M. G. Bruchonenko pro dívky patřila mezi nejlepší studentky; diplom, udělený carskou autoritou, ji opravňoval vyučovat na základní škole a dávat soukromé hodiny. Ve škole v Moskvě sdílela třídu s Anastasií Cvetajevovou, sestrou proslulé ruské básnířky Mariny Cvetajevové.

Sanatoria, Paul Éluard a přezdívka Gala

V roce 1912 byla Elena odeslána do sanatoria Clavadel u Davosu ve Švýcarsku na léčbu tuberkulózy. Tam se setkala s mladým Francouzem Paulem-Eugènem Grindelem, který si později zvolil básnické jméno Paul Éluard. Pobyt v sanatoriu proměnil jejich životy: Gala Éluarda povzbuzovala k psaní, inspirovala jeho první verše a pomáhala mu opisovat a korigovat jeho texty. Právě Éluard dal Eleně přezdívku „Gala“, kterou nosila po celý zbytek života. Gala a Éluard se vzali a ona se stala součástí pařížských surrealistických kruhů. Jako modelka stála nejen před Dalím, ale i před Maxem Ernstem, který ji zachytil ve svém díle Gala Éluard z roku 1924 a jako jedinou ženu ji zařadil do skupinového portrétu Au Rendez-Vous des Amis z roku 1922.

Setkání s Dalím a příchod ke španělskému surrealismu

V srpnu 1929 se Gala poprvé setkala se Salvadorem Dalím v Cadaqués ve Španělsku, kam přijela spolu s Éluardem. Románek s Dalím, který byl přibližně o deset let mladší, se rozvinul rychle. Když se Éluard vrátil do Paříže, Gala u Dalího zůstala. Od počátku třicátých let začal Dalí podepisovat svá plátna oběma jmény a tuto praxi doprovázel slovy, že je to převážně Galinou krví, čím maluje svá díla.

Gala se v následujících letech zapojila i do přímé umělecké tvorby. V roce 1936 přispěla maketou surrealistického bytu na Mezinárodní surrealistickou výstavu v Londýně. V roce 1939 pracovala přímo na Dalího pavilonu Sen Venuše pro newyorskou Světovou výstavu. Museu Nacional d’Art de Catalunya ji charakterizovalo jako mimořádnou autorku, která se podílela na ambiciózních projektech a vytvářela surrealistické objekty, jež byly tehdy vystavovány a diskutovány.

Manažerka a podnikatelka

Od roku 1937 převzala Gala formální správu Dalího obchodních záležitostí. Organizovala výstavy, dohlížela na prodeje, řídila setkání s novináři a fotografy a sjednávala obchodní dohody. Tato role z ní učinila jednu z nejvlivnějších postav surrealistického uměleckého trhu. V pozdějších letech ji ovšem poznamenala vážná aféra: do Galina portfolia zasáhlo hromadné podepisování prázdných archů papíru připisovaných Dalímu, určených k tisku reprodukcí. Když schéma v roce 1974 zkolabovalo a odkrylo přes 40 000 padělaných archů, následovalo vyšetřování americké daňové správy IRS zaměřené i na Galin majetek.

Rodinné vztahy a odkaz

Gala měla s Éluardem jedinou dceru Cécile. Vztah matky a dcery byl po většinu jejich životů odcizený. Po Éluardově smrti v roce 1952 Gala Cécile, s níž předtím čtyři roky nekomunikovala, sdělila, že s ní již nechce být nikdy v kontaktu. Kontrast mezi veřejným a soukromým obrazem Galy je předmětem opakované pozornosti historiků umění: roku 1949 jí Dalí dal pozovat jako Panně Marii Požehnané ve svém obraze Madonna z Port Lligat, přičemž v té době se o výchovu Cécile prakticky nestarala.

Posmrtné zhodnocení Galina přínosu přišlo se zpožděním. Výstava Gala Salvador Dalí: Pokoj pro sebe v Púbolu, otevřená v Museu Nacional d’Art de Catalunya v Barceloně od 6. července do 14. října 2018, byla první velkou přehlídkou věnovanou Gale jako umělkyni a klíčové postavě umění dvacátého století. Čerpala z 315 artefaktů a přispěla k přepsání dosavadního obrazu Galy coby pouhého objektu mužského pohledu.

Zajímavosti

Přezdívku „Gala“ dostala Elena Diakonova od mladého básníka Paula Éluarda, když oba léčili tuberkulózu v sanatoriu Clavadel ve Švýcarsku v roce 1912. Éluard ji vlastními slovy popsal jako „ženu, jejíž pohled proniká zdmi“. (theartstory.org)
Slavný klobouk ve tvaru střevíce z kolekce Haute Couture Elsy Schiaparelli pro zimu 1937–38 vznikl na základě fotografie z roku 1933, kterou pořídila sama Gala: zachytila na ní Dalího s dámskou lodičkou vyváženou na hlavě. Konkrétní klobouk zdědila Galina dcera Cécile Éluardová a dnes je uložen ve Victoria and Albert Museum v Londýně. (collections.vam.ac.uk)
Gala pózovala jako Blahoslavená Panna Maria pro Dalího obraz Madonna z Port Lligat z roku 1949, a to v době, kdy se svou jedinou dcerou Cécile prakticky žádný kontakt neudržovala. Tento biografický kontrast historici umění opakovaně zmiňují. (crystallyn.substack.com)

Zdroje údajů

Údaje aktualizovány: 2026-10-31