Benjamin Franklin – Chci vědět.cz

Benjamin Franklin (17. ledna 1706, Boston – 17. dubna 1790, Philadelphia) byl americký politik, diplomat, vědec a spisovatel, jehož záběr přesahuje hranice jakéhokoli jediného oboru. Jako patnácté ze sedmnácti dětí výrobce svíček a mýdla, který přišel o formální školní docházku ve věku deseti let, vybudoval Franklin kariéru, jež zahrnovala průkopnický výzkum elektřiny, zakládání institucí přetrvávajících dodnes i zásadní diplomatickou roli při vzniku Spojených států. Jeho pohřbu 21. dubna 1790 se v Philadelphii zúčastnilo odhadem 20 000 lidí, přičemž Francie na jeho počest vyhlásila třídenní smutek.

Základní údaje

Narození: 17. 1. 1706
Místo narození: Boston
Úmrtí: 17. 4. 1790
Místo úmrtí: Filadelfie
Země: Britská Amerika; Spojené státy americké
Povolání: politik; diplomat; polyhistor; spisovatel
Obor: fyzika
Působiště: Pensylvánská univerzita
Vzdělání: Bostonská latinská škola
Ocenění: Copleyho medaile; čestný doktor Univerzity v St Andrews; společník Americké akademie umění a věd

Mládí a vzdělání

Franklin se narodil 17. ledna 1706 na adrese 17 Milk Street v Bostonu a téhož dne byl pokřtěn v Cedar Meeting House kostela Old South Church. Jeho otec Josiah Franklin, původem z Northamptonshire v Anglii, přistěhoval se do Nového světa v roce 1682 a živil se výrobou svíček a mýdla.

Ve věku osmi let nastoupil Franklin na South Grammar School, pozdější Boston Latin School, ale rodina nebyla schopna hradit školné, a tak formální vzdělání skončilo, když mu bylo deset let. Nedostatek školní výuky si vynahradil celoživotním sebevzděláváním, které ho nakonec dovedlo k vědeckým i literárním úspěchům uznávaným po celém světě.

Tiskař, vydavatel a spisovatel

2. října 1729 Franklin spolu se společníkem Hughem Meredithem koupili pennsylvánský deník Pennsylvania Gazette, který přetvořili v nejúspěšnější noviny v britských amerických koloniích. Vydavatelská živnost mu přinášela i lukrativní státní zakázky: Franklin tiskl měny Pennsylvánie, Delaware a New Jersey, zakázky, které sám popsal jako „velmi výnosnou práci“. Přispělo k nim mimo jiné to, že v roce 1729 vydal pamflet obhajující potřebu papírových peněz.

Od roku 1732 do roku 1758 vydával Franklin každoročně Poor Richard’s Almanack pod pseudonymem Richard Saunders. Ročník vycházel v nákladu přibližně 10 000 výtisků, což z almanachu učinilo jeden z nejčtenějších textů tehdejší Ameriky. Popularita publikace překročila oceán: Napoleon Bonaparte si dal almanach přeložit do italštiny a vycházel rovněž ve francouzském překladu.

Věda a vynálezy

Franklin do dějin vědy vstoupil zejména výzkumem elektřiny. V červnu 1752 provedl za asistence svého syna Williama proslulý pokus s drakem za bouřky, jímž prokázal, že blesk je formou elektrického výboje. Popis pokusu vyšel v Pennsylvania Gazette 19. října 1752. Rozšířený mýtus, že Franklin elektřinu objevil, fakta nevydrží: elektřina jako jev byla známa před ním, Franklin však experimentálně doložil elektrickou povahu blesku.

Z vědecké práce vzešly termíny, které fyzika používá dodnes: Franklin zavedl pojmy baterie, vodič a elektrikář. Vynalezl rovněž hromosvod, který chránil budovy i lodě před následky blesku. Za výzkum elektřiny mu byla v roce 1753 udělena Copleyho medaile Královské společnosti v Londýně.

Franklinovy vynálezy se neomezovaly na elektřinu. V roce 1768 sestavil spolu se svým bratrancem Timothym Folgerem první mapu Golfského proudu, publikovanou v Londýně nakladatelstvím Mount and Page; Franklin byl prvním, kdo tento oceánský proud formálně pojmenoval a zmapoval. Přes všechny přínosy odmítl Franklin své vynálezy patentovat, neboť, jak sám uvedl, nikdy neměl v úmyslu z nich „dosáhnout nejmenšího zisku“.

Zakládání institucí

Franklinova schopnost přesvědčit ostatní ke spolupráci se projevila při zakládání řady institucí, z nichž mnohé fungují dodnes. V roce 1731 přiměl 50 zakládajících akcionářů ke společnému nákupu knih a otevřel Library Company of Philadelphia, první úspěšnou půjčovnu knih v celé Americe.

V roce 1743 spoluzaložil s botanikem Johnem Bartramem Americkou filozofickou společnost, nejstarší učenou společnost ve Spojených státech. V roce 1769 byl zvolen jejím prvním prezidentem. V roce 1751 pak spolu s lékařem Thomasem Bondem otevřel Pennsylvania Hospital, první nemocnici v amerických koloniích.

V roce 1753 mu Harvard i Yale udělily čestný titul magistra svobodných umění, přičemž harvardské ocenění je obecně považováno za první skutečný čestný titul v dějinách té instituce. V roce 1762 získal čestný titul doktora práv od Oxfordské univerzity.

Politická a diplomatická kariéra

Ve věku 70 let byl Franklin nejstarším delegátem Druhého kontinentálního kongresu a stal se členem Výboru pěti, který pracoval na znění Deklarace nezávislosti. V prosinci 1776 byl vyslán do Francie jako první americký diplomat s posláním získat francouzskou vojenskou a finanční podporu pro válku za nezávislost.

3. září 1783 podepsal Franklin spolu s Johnem Adamsem a Johnem Jayem Pařížskou smlouvu s britským zástupcem Davidem Hartleym, čímž byla formálně ukončena americká válka za nezávislost.

V roce 1787 se Franklin jako 81letý zúčastnil jako delegát Ústavního konventu, přičemž byl jeho nejstarším členem. Ve stejném roce se stal prezidentem Pennsylvanské společnosti pro podporu zrušení otroctví. V roce 1789 předložil Kongresu petici volající po zrušení otroctví a ukončení obchodu s otroky; šlo o jeho poslední veřejný čin.

Odkaz a dědictví

Franklinův odkaz má i velmi konkrétní, číselně měřitelnou podobu. Ve své závěti odkázal každému z měst Boston a Philadelphia tisíc liber s podmínkou, aby byly prostředky uloženy na 200 let do svěřenského fondu. Do roku 1990 narostl bostonský fond na přibližně 4,5 milionu dolarů a philadelphský na přibližně 2 miliony dolarů.

Pohřeb Benjamina Franklina se konal 21. dubna 1790 v Philadelphii. Odhadovaných 20 000 truchlících tehdy vytvořilo největší pohřební průvod, jaký Philadelphia do té doby zažila. Francie na Franklinovu smrt reagovala vyhlášením třídenního smutku, což dokládá, jak daleko za hranice jedné země sahala jeho pověst.

Zajímavosti

V jedenácti letech Franklin vynalezl dřevěné plavecké ploutve ve tvaru oválných lopatek, které si připínal na ruce, aby plaval rychleji. Za tento vynález byl v roce 1968 uveden do Mezinárodní plavecké síně slávy. (nps.gov)
Franklin si pro sebe sepsal epitaf, v němž přirovnal své tělo ke „staré knize s vytrženým obsahem“ a věřil, že se „znovu objeví v novém a elegantnějším vydání“. Tento poetický text se ale na jeho skutečný náhrobní kámen nikdy nedostal. (constitutioncenter.org)
Poor Richard’s Almanack byl mezinárodně tak oblíbený, že Napoleon Bonaparte si nechal almanach přeložit do italštiny. Vycházel rovněž ve francouzštině. (benjamin-franklin-history.org)

Zdroje údajů

Údaje aktualizovány: 2026-10-31