Perg – Chci vědět.cz

Perg je město v Horním Rakousku, ležící 35 km východně od Lince a přibližně 7 km severně od Dunaje, na nadmořské výšce 250 m v dolní části oblasti Mühlviertel. Protéká jím řeka Naarn, která teče územím obce ze severu na jih, nejprve úzkým, hluboko zaříznutým údolím a poté regulovaným korytem přes rovinatou machlandskou nížinu. Historické jádro města formovalo středověké kamenictví: místní mlynské kameny si získaly odbyt po celé střední Evropě a jejich výroba po staletí určovala ráz zdejšího hospodářství.

Základní údaje

Země: Rakousko
Typ: obec v Rakousku; sídlo s městskými právy
Leží v: Okres Perg
Souřadnice: 48.2503, 14.6336
Počet obyvatel: 9 459
Rozloha: 26 km²
Nadmořská výška: 250 m

Poloha a přírodní rámec

Perg leží na řece Naarn v regionu nazývaném dolní Mühlviertel. Řeka zde mění svůj charakter: v severní části teče hlubokým a úzkým kaňonem, zatímco jižněji, kde se terén otevírá do Machlandské roviny, pokračuje upraveným regulovaným korytem. Město samotné se rozkládá na výšce 250 m nad mořem, přičemž celou obec obklopuje sedm sousedních obcí, z nichž všechny patří do okresu Perg. Dunaj protéká jen několik kilometrů jihozápadně, přes území sousedních obcí Naarn a Mitterkirchen im Machland.

Historie: od pravěku po napoleonské války

Oblast Pergu byla osídlena již kolem roku 5000 př. n. l. neolitickými kulturami. Po nich přišly keltské kmeny a přibližně od roku 14 př. n. l. ovládli kraj Římané, kteří prohlásili levý dunajský břeh za nárazníkové pásmo.

Ve středověku se Perg proslavil těžbou mlynských kamenů. První zmínka o perských „Stainprechern“, tedy lámavcích mlynských kamenů, pochází z roku 1391 z freisstadtského radničního záznamu. Jejich cech o 30 až 40 mistrech pracoval nepřetržitě až do roku 1860. Kameny se těžily z místního krystalického pískovce s obsahem křemene a distribuovaly se po celé střední Evropě pro použití v obilních mlýnech.

Napoleonské války zasáhly Perg dvakrát: v roce 1805 zde zřídil polní tábor francouzský generál Édouard Adolphe Mortier, a v roce 1809 procházely Mühlviertelem württemberské jednotky, které přinášely ubytovací povinnosti i drancování.

Povýšení na město a správní funkce

Status trhové obce (Marktgemeinde) změnila hornorakouská zemská vláda 21. dubna 1969, kdy Perg povýšila na město (Stadt). Při téže příležitosti byl formálně potvrzen městský znak a obecní barvy.

Perg je správním centrem okresu Perg od roku 1868, kdy se stal sídlem Bezirkshauptmannschaft. Okres zahrnuje celkem 26 obcí a k 1. lednu 2025 čítal 70 979 obyvatel. Ve městě sídlí veškeré klíčové správní instituce: okresní hejtmanství, okresní soud, finanční úřad, pobočka Hornorakouské zdravotní pojišťovny (ÖGK), Úřad práce (AMS) i hospodářská a pracovní komora.

Mlynské kameny: základ středověkého hospodářství

Těžba mlynských kamenů byla po celý středověk a raný novověk hlavním hospodářským pilířem Pergu. Místní krystalický pískovec s obsahem křemene byl ideálním materiálem pro výrobu mlecích kamenů, které se vyvážely po celé střední Evropě. Cech perských kameníků sdružoval 30 až 40 mistrů a fungoval až do roku 1860.

Živou připomínkou této éry je Steinbrecherhaus, prosté obydlí kameníka postavené v roce 1802 a dochované s původním vybavením. Stojí na pozemku lomu Scherer a tvoří součást muzea mlynských kamenů Mühlsteinmuseum Steinbrecherhaus.

Historické památky

Na Hauptplatzu se tyčí farní kostel sv. Jakuba Staršího, trojlodní gotická halová stavba poprvé doložená v roce 1363. Koncem 15. století byl přestavěn v pozdně gotickém slohu a v roce 1542 povýšen na plnohodnotnou farnost.

V Herrenstraße 1 stojí Seifensiederhaus, dům mýdláře, datovaný nápisem vytesaným do žulového portálu do roku 1563 a patřící k nejstarším dochovaným budovám ve městě. Mýdlářské řemeslo je v Pergu doloženo v letech 1671 až 1879.

Turistika a místní tradice

Perg je výchozím bodem okružní stezky Kugelmanderlweg, která měří přibližně 9 km a začíná i končí u kašny Karbrunnen na Hauptplatzu. Trasa vede kolem kulturních zajímavostí včetně Steinbrecherhausu a lomu Scherer. Název stezky pochází z místní pověsti o skřítcích zvaných Kugelmanderln, jejichž příběh je vytesán na odpočívadle v osadě Weinzierl podél trasy.

Zajímavosti

Císař Rudolf II. potvrdil 30. listopadu 1582 živnostenský řád perských lámavcí mlynských kamenů a udělil jim výhradní právo provozovat jakýkoli mlynský lom nalezený v zemi nad řekou Enží. Toto monopolní privilegium potvrdili postupně i Leopold I., Karel VI. a císařovna Marie Terezie. (perg.at)
Název turistické stezky Kugelmanderlweg pochází od „Kugelmanderln“, skřítkovitých bájných bytostí z místní legendy, o nichž se říká, že zavedou ztracené poutníky na správnou cestu. Text legendy je vytesán na odpočívadle v osadě Weinzierl, kudy stezka prochází. (gasthof-lettner.at)

Zdroje údajů

Údaje aktualizovány: 2026-10-31