Han Solo přežil díky plastu, ne díky scénáři
Rok 1980, regál v hračkářství, krabička s malou plastovou figurkou Hana Sola. Nikdo z dětí, které si ji odnášely domů, netušil, že tahle drobnost možná ovlivnila osud postavy víc než jakýkoli scénář. Zní to jako přehnaná spekulace, ale podle člověka, který byl u vzniku Star Wars od začátku, na tom kus pravdy je.
Muž, který stál vedle Lucase
Gary Kurtz produkoval první dva díly Star Wars, tedy Star Wars z roku 1977 a Impérium vrací úder z roku 1980. Kromě toho má na kontě i filmy jako American Graffiti nebo Temný křišťál. U Impéria zůstal až do jeho dokončení a uvedení do kin, na Návratu Jediho ale už nepracoval, na jeho místo nastoupil Howard Kazanjian. Od Lucase se rozešel po sérii tvůrčích neshod, mezi nimi i spor o přestavbu Hvězdy smrti pro poslední díl trilogie.
Historka o Hanu Solovi pochází z rozhovoru, který Kurtz poskytl deníku LA Times. Je to jeho osobní vzpomínka člověka, který byl přímo u vzniku scénářů, ne veřejně potvrzené vyjádření George Lucase nebo Lucasfilmu.
Plán, který nikdy nespatřil plátno
Podle Kurtze existovala osnova, ve které Hana Sola na začátku unesou a zmrazí do karbonitu, tedy scéna, kterou skutečně vidíme na konci Impéria vrací úder. V navazujícím díle, tedy v Návratu Jediho, měl být brzy zachráněn, ale uprostřed filmu zemřít při útoku na imperiální základnu.
Lucas podle Kurtze celou osnovu přepsal. Místo hořkosladkého a dojemného konce chtěl euforické vyvrcholení, ve kterém přežijí všechny hlavní postavy. Kurtz sám prosazoval jinou verzi finále, ve kterém by povstalci zůstali v troskách, Leia by se potýkala s novou rolí královny a Luke by odešel sám jako osamělý hrdina z westernu. Místo toho skončila trilogie oslavou s medvídky Ewoky.
Když hračkářství přerostlo kino
Klíčový Kurtzův argument zní takto: Lucasfilm v té době vydělával na hračkách třikrát více než na filmech samotných. Po úspěchu prvního dílu Star Wars se z licencování hraček stal obrovský byznys a firma nechtěla riskovat, že smrt tak populární postavy sníží prodeje.
Z pohledu byznysu to dává smysl. Mrtvý hrdina se hůř prodává jako figurka na polici, protože k němu děti hůř budují vztah, ke kterému se chtějí vracet hraním.
Když příběh přestane vést a začne následovat
Kurtz to shrnul jasně: první dva díly stály na příběhu a postavách, ale postupně cítil, že se Lucasovy priority posouvají jinam. Podle jeho slov to bylo, jako by se obchod s hračkami stal tažným koněm celého impéria, tedy studia Lucasfilm, a tvůrčí rozhodnutí se mu začala přizpůsobovat.
Kurtz to vnímal jako začátek širšího posunu, kdy filmy začaly sloužit i jako reklama na vlastní merchandising. Byla to jedna z příčin, proč od Lucase odešel, spor totiž nebyl jen o Hana Sola, ale o to, čemu má film sloužit především.
Jedna verze příběhu mezi mnoha
Celá historka stojí na Kurtzově vzpomínce z rozhovoru, který poskytl s odstupem mnoha let po natáčení. Žádný dochovaný scénář ani veřejné vyjádření George Lucase tuto verzi nepotvrzuje. Ani číslo o třikrát vyšších ziscích z hraček není podložené konkrétní účetní zprávou, jde o Kurtzův odhad tehdejší situace.
To neznamená, že je historka vymyšlená, jen je dobré rozlišovat, co je vzpomínka přímého účastníka a co je ověřený fakt. Kurtz byl u toho, ale byl to jen jeden z lidí v místnosti.
Proč to stojí za vyprávění
Tahle historka ukazuje, že i za rozhodnutím, které vypadá jako čistě umělecké, může stát tabulka s čísly z obchodního oddělení. Příště, až v obchodě uvidíte figurku oblíbené filmové postavy, můžete si vzpomenout, že podobná krabička dokázala podle Kurtze zvážit i osud hlavního hrdiny, protože hračky tehdy vydělávaly třikrát víc než filmy samotné.