Genetická stopa Havajanů míří přes 7000 km na Velikonoční ostrov

Nejsilnější genetickou stopu mají Havajané s obyvateli Velikonočního ostrova, vzdáleného přes 7 100 kilometrů uprostřed Tichého oceánu, jednoho z nejodlehlejších obydlených míst na Zemi. Blíž k Havaji přitom leží desítky dalších ostrovů Polynésie, od Samoy po Markézy. Je to zhruba třikrát delší trasa, než jakou museli před staletími zvládnout mořeplavci mezi ostrovem Mangareva a Velikonočním ostrovem. Ten úsek samotný měří přes 2 400 kilometrů. Jak taková spřízněnost přes půlku oceánu vůbec mohla vzniknout?

Genetické hrdlo desetkrát silnější než u Finů

Podobné genetické zúžení, takzvaný bottleneck neboli genetické hrdlo láhve, popisuje studie publikovaná 8. října 2026 v časopise Science i u evropských populací. Dlouhodobě izolované komunity jako Finové, aškenázští Židé nebo Amišové mají kvůli staletím oddělení od okolí výrazně odlišné rozložení genů, a proto se u nich běžně provádí genetická vyšetření na vybraná dědičná onemocnění. U Havajanů je ale podle Alexandera Ioannidise, genetika ze Stanfordovy univerzity a spoluautora studie, tento efekt více než desetkrát silnější než u srovnávaných evropských populací. Je to o to zvláštnější, že havajská historie osídlení je ve srovnání s evropskými komunitami mnohem kratší, necelých 1 000 let proti staletím formování Finů nebo Amišů. Vysvětlení spočívá v počtu zakladatelských událostí v řadě za sebou: havajská populace prošla několika po sobě jdoucími hrdly, zatímco evropské komunity jen jedním. Síla řetězce migrací tady porazila prostý čas.

Cesta v sérii skoků přes Pacifik

Vysvětlení souvisí se způsobem, jakým Polynésané osidlovali Tichý oceán. Postupovali ostrov od ostrova, v řadě menších skoků rozložených do generací. Trasa vedla z Fidži a Tongy přes Cookovy ostrovy a Tahiti na Mangarevu, odtud na Velikonoční ostrov, kam mořeplavci dorazili přibližně v roce 1210, a později i na Havaj, pravděpodobně ještě ve 13. století. Cestovali na dvoutrupých plachetních kánoích, bez map, kovových nástrojů nebo písma.

Na každou novou zem přitom dorazila jen hrstka lidí, kteří s sebou nesli jen zlomek genetické rozmanitosti své výchozí skupiny. Genetici tomu říkají zakladatelský efekt: malý vzorek populace náhodně zvýrazní některé geny a jiné úplně vynechá, podobně jako když opakovaně kopírujete kopii dokumentu a s každým přepisem se část informace ztratí. Protože se Polynésané stěhovali v sérii skoků, tyhle drobné genetické výkyvy se neposčítaly náhodně, ale skládaly se na sebe jeden za druhým.

Jak se genetická skladba zamkla

Klíčová je rychlost, s jakou se malé zakladatelské skupiny po příjezdu na nový ostrov rozrostly. Jakmile hrstka osadníků začala mít děti a vnoučata, jejich potomci během pár generací tvořili drtivou většinu místní populace. Noví přistěhovalci, pokud vůbec nějací dorazili, už jen přidávali kapku do nádoby, která byla prakticky plná. Genetická skladba se tak zafixovala dřív, než ji stihlo cokoli promíchat.

Tři vzácné genetické varianty

Zakladatelský efekt se promítá i do zdraví. Výzkumníci u rodilých Havajanů identifikovali tři genetické varianty, jinde ve světě extrémně vzácné, spojené s vykloubením oční čočky, ztrátou zraku a selháním ledvin. Podle jednoho ze zdrojů studie se tyto varianty vyskytují u 2 až 4 procent populace, jiný zdroj uvádí rozmezí 2 až 3 procenta, přesné číslo se tedy mezi prameny mírně liší. Havajská populace je přitom téměř dvakrát větší než komunita Amišů, pro kterou genetické testování na podobná onemocnění už dávno patří ke standardní zdravotní péči. Pro Havajany podobná formální doporučení ani úhrada od pojišťoven podle Ioannidise zatím neexistují.

Co věda ještě neví

Keolu Fox, genomový vědec z Kalifornské univerzity v San Diegu a spoluautor studie, uvedl, že tým zjištění ověřoval čtyřmi různými metodami, protože výsledek je samotné překvapil natolik, až mu zprvu nevěřili. Studie nerozebírá všechny podrobnosti metodiky, kterou tým trasu rekonstruoval, ani to, zda do havajské genetické výbavy kromě Velikonočního ostrova přispěly i další pacifické populace. Přesné datování osídlení Havaje navíc zůstává jen odhadem, vycházejícím z doby, kdy mořeplavci dorazili na Velikonoční ostrov.