Marshal se smysly čtyř zvířat
Marshal BraveStarr střeží zákon a pořádek na pouštní planetě New Texas kdesi ve 23. století. Vidí jako jestřáb, takže mu nic neunikne ani na míle daleko. Slyší jako vlk, a tak zachytí i šeptané plány padouchů. Má sílu medvěda, která rozmlátí cokoli, co mu stojí v cestě, a běhá rychlostí pumy, před kterou nikdo neuteče. Jako zbraň nosí neutra-laser, pokročilou pistoli, jež v tomhle vesmírném westernu nahrazuje klasický revolver.
A podle dobové reklamy, díky níž postava dodnes žije hlavně jako vzpomínka, je k tomu všemu ještě antropomorfní kůň, tedy bytost s koňskými rysy chodící po dvou nohách. Vesmír, western a zvíře v jedné postavě. Kombinace, jakou by si dnešní scenárista netroufl navrhnout s vážnou tváří.
Jak tohle mohlo fungovat u dětí v osmdesátkách?
Když dnes někdo zmíní BraveStarra, obvykle přikývne a řekne, že to byla klasika. Zeptejte se ale dál, o čem seriál vlastně byl, kdo byl hlavní padouch nebo jak dlouho se vysílal, a odpovědi většinou dojdou. Zůstane jen obraz šerifa se zvířecími smysly a mlhavý pocit, že to tehdy patřilo k povinné výbavě sobotního dopoledne.
Otázka, proč kombinace vesmíru, westernu a zvířecích schopností dětem vůbec dávala smysl, aniž by jim to přišlo směšné, vede přímo k tomu, jak se kreslené seriály v té době vyráběly.
Recept osmdesátkové tvorby pro děti
BraveStarra vyráběla produkce Filmation, a vznikl prý netradičně, pozpátku. Tvůrci si nejdřív vymysleli padoucha jménem Tex Hex a teprve k němu dodělali hrdinu, futuristického westernového šerifa s kořeny v indiánské kultuře. Animační historik Hal Erickson později upozornil, že hlavní postava indiánského původu byla mezi tehdejšími americkými kreslenými seriály výjimkou.
Čtyři zvířecí schopnosti pak fungovaly jako zkratka. Dítě nemuselo sledovat složitou zápletku, stačilo vědět, že hrdina vidí, slyší, je silný a rychlý, a hned vědělo, co od něj čekat. Míchání žánrů a vlastností navíc otevíralo prostor pro obchod: čím pestřejší postava, tím víc hraček, triček a akčních figurek se kolem ní dalo postavit. Seriál ostatně navázal na linii akčních figurek, kterou firma Mattel vypustila na trh rok předtím, než se BraveStarr objevil v televizi.
Proč žije dál na tričku
BraveStarr se dnes nevrací jako sledovaný pořad, ale jako vizuál. Ilustrátor Russ Jericho, který tvoří digitální ilustrace jako samouk od roku 2004, ho zpracoval jako motiv na tričko a prodává ho přes tržiště NeatoShop, kde si umělci zakládají vlastní obchody se svou tvorbou. Vedle BraveStarra tam najdete jeho další nostalgické motivy, třeba TyrannoRangera nebo Happy Mrs Chicken, tedy podobné pocty osmdesátkové a devadesátkové popkultuře.
Lidé si takové tričko nekupují kvůli ději seriálu. Kupují si vizuální zkratku dětství, pocit, že tu barevnou siluetu poznají, i když přesný příběh za ní dávno vybledl.
Klasika, o které nikdo nic přesně neví
O výrobě BraveStarra se toho dochovalo docela dost: 65 půlhodinových dílů, vysílání od září 1987 do února 1988, poslední seriál, který studio Filmation natočilo, než v roce 1989 definitivně skončilo. O měsíc později vyšel i film BraveStarr: The Movie, odehrávající se ještě před událostmi seriálu. Tahle fakta ale nikomu nebrání v tom, aby si popletl i tu nejzákladnější věc.
Solidnější prameny totiž popisují BraveStarra jako indiánského šerifa, člověka se smysly vypůjčenými od zvířat, zatímco skutečný kůň v jeho příběhu je jeho věrný parťák, kyborg jménem Thirty-Thirty, pojmenovaný po pušce. Přezdívka „antropomorfní kůň“ se tak drží spíš v dobové reklamě a ve vzpomínkách fanoušků než v popisu samotné show.
Příště, až někdo prohlásí, že nějaký seriál z dětství byla klasika, zkuste se zeptat, o čem vlastně byl. Často zjistíte, že si lidé pamatují obrázek, ne obsah, a vy budete ten, kdo si toho všiml.