Šest centimetrů mamutoviny. Soška, která posunula počátky lidského umění o deset tisíc let
Poprvé, když ji uvidíte na fotografii, pomyslíte si nejspíš na pečené kuře. Nebo na neforemný výrobek ze školní keramiky. Sotva byste ji tipovali jako jeden z nejvýznamnějších nálezů v dějinách archeologie. A přesto tato malá soška z mamutoviny změnila to, co si myslíme o lidské mysli před desítkami tisíc let.
Co tu vlastně vidíme?
Soška nese jméno Venuše z Hohle Fels, podle jeskyně v jihozápadním Německu přibližně patnáct kilometrů západně od Ulmu, kde ji tým profesora Nicholase Conarda z Tübingenské univerzity vyzvedl ze země v září 2008. Celá měří zhruba šest centimetrů a váží přibližně 28 gramů, tedy asi tolik jako malá čokoládová tyčinka.
Jde o vysoce stylizovanou ženskou postavu s výraznými prsy, širokými boky a zdůrazněnými pohlavními znaky. Místo hlavy má kroužek s otvorem, který mohl sloužit k nošení jako přívěsek nebo amulet, alespoň to naznačuje tvar, jisté to ale není. Celá je z mamutoviny, tedy ze slonoviny srstnatého mamuta. Archeologové ji složili ze šesti fragmentů; levá paže a rameno se dosud nepodařily najít.
Číslo, které mění vědecký obrázek
Samotný nález by byl pozoruhodný tak jako tak. Ale co z něj dělá skutečně průlomový objev, je stáří. Soška pochází z doby přinejmenším před 35 000 lety. Na základě více než třiceti radiokarbonových měření na lokalitě vědci stanovili rozsah 35 000 až 40 000 let před současností. Pozdější rozbory posunují odhad ještě výš, na 40 000 až 42 000 let. Conard výsledky zveřejnil v časopise Nature v roce 2009.
Pro srovnání: soška patří do aurignacké kultury, která je spojena s nejranější přítomností moderního člověka v Evropě, tedy do doby přibližně před 40 000 až 42 000 lety. Zemědělství, písmo i kolo (celé lidské dějiny, jak je obvykle chápeme) přišly teprve o desítky tisíc let později. A přesto uprostřed tohoto světa někdo vzal mamutí kel a strávil, jak odhaduje archeolog John J. Shea, desítky, možná stovky hodin vyřezáváním lidské postavy.
Deset tisíc let v kapse
Proč je to tak velká věc? Protože Venuše z Hohle Fels předbíhá dosavadní vědecký konsenzus o celých deset tisíc let. Nejbližší příbuzné figurky, takzvané Venušky gravettienské kultury, jsou o nejméně pět tisíc let mladší. Jeden dovětek k tomu patří: titul nejstaršího zpodobení člověka drží soška s jistou výhradou. Figurína zvaná Lví člověk z lokality Hohlenstein-Stadel je pravděpodobně přibližně stejně stará, kolem 40 000 let, ale zobrazuje hybridní bytost s lví hlavou a lidským tělem. Venuše z Hohle Fels proto zůstává nejstarším nesporným ztvárněním čistě lidské postavy.
Zajímavé je i bezprostřední sousedství nálezu: přibližně sedmdesát centimetrů od sošky ležela píšťala ze supí kosti, datovaná přibližně do stejné doby, kolem 42 000 let, tedy nejstarší dosud nalezený hudební nástroj, jehož původ není sporný. Někdo na jednom místě zanechal jak výtvarný, tak hudební artefakt.
Co dokázal člověk před čtyřiceti tisíci lety
Aby mohl pravěký řezbář takovou sošku vytvořit, musel mít velmi konkrétní mentální schopnosti. Musel si dokázat představit lidské tělo jako abstraktní symbol, oddělit vnitřní obraz od skutečné předlohy a převést ho do cizího materiálu. Venuše z Hohle Fels posouvá tuto schopnost hluboko do minulosti, symbolicky ztvárnit vlastní podobu dokázal člověk patrně mnohem dříve, než vědci předpokládali.
Soška dnes stojí ve sbírkách Pravěkého muzea v Blaubeuren v Bádensku-Württembersku. Jeskyně Hohle Fels je od roku 2017 součástí světového dědictví UNESCO. Kousek mamutoviny velký jako dlaň dítěte stačil k tomu, aby přepsal kus lidských dějin.