Boris Egloff je německý psycholog, narozený roku 1965, který už přes dvě desetiletí zkoumá osobnost člověka a metody jejího měření. Vede katedru psychologie osobnosti a psychologické diagnostiky na Univerzitě Johannese Gutenberga v Mohuči. Jeho studie o sebeklamu na Facebooku z roku 2010 patří mezi nejcitovanější práce v oboru. V roce 2003 obdržel William-Stern-Preis za inovativní práci v psychologii osobnosti, kterou uděluje sekce diferenciální a osobnostní psychologie Německé psychologické společnosti (DGPs).
Základní údaje
- Narození: 1965
- Povolání: výzkumník
Kariéra a akademické působení
Egloff od roku 1993 do roku 1997 pracoval jako vědecký pracovník na Psychologickém institutu Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči, kde v roce 1997 dokončil doktorát. V listopadu 2002 pak na stejné univerzitě dokončil habilitaci v oboru psychologie, jejíž habilitační práce nesla název Erfassung von Ängstlichkeit und Angstbewältigung: Explizite und implizite Verfahren (Zachycení úzkostnosti a zvládání úzkosti: explicitní a implicitní postupy). Jeho inaugurační přednáška se jmenovala Wie positiv ist die Positive Psychologie? (Jak pozitivní je pozitivní psychologie?).
V říjnu 2004 dostal nabídku na profesuru W3 pro psychologii osobnosti a psychologickou diagnostiku na Institutu psychologie II Lipské univerzity, kterou zastával od srpna 2005 do března 2009. V roce 2015 obdržel nabídku profesury psychologické diagnostiky na Vídeňské univerzitě, kterou odmítl a zůstal na Univerzitě Johannese Gutenberga v Mohuči na základě nabídky k setrvání.
Výzkum a ocenění
Mezi jeho nejcitovanější práce patří studie The social consequences of expressive suppression z roku 2003, kterou napsal s Emily A. Butlerovou, Frankem H. Wilhelmem a dalšími kolegy a vyšla v časopise Emotion. V roce 2010 se spolu s Mitjou D. Backem, Juliane M. Stopferovou a dalšími podílel na studii v Journal of Personality and Social Psychology, která ukázala, že profily na Facebooku odrážejí skutečnou osobnost, nikoli idealizovaný obraz.
V roce 2015 byl spoluautorem studie v časopise PNAS nazvané Examining the effects of birth order on personality, kterou napsal s Julií M. Rohrerovou a Stefanem C. Schmuklem. Téhož roku se také podílel na rozsáhlé studii v časopise PLOS ONE o vlivu sociální třídy na prosociální chování, kterou vedl s M. Korndörferem a Stefanem C. Schmuklem.
V roce 2010 získal spolu se Stefanem Schmuklem společný grant Německé výzkumné nadace (DFG) na projekt Psychometrische Eigenschaften indirekter Testverfahren zur Erfassung des Selbstwertes, řešený v Münsteru. S Mitjou Backem a Steffenem Nestlerem také spolupracoval na projektu financovaném DFG, zaměřeném na narcismus a oblíbenost z longitudinální sociálně interakční perspektivy. Za své dlouhodobé přínosy psychologické vědě se stal Fellowem Asociace pro psychologickou vědu (APS).
Současné působení
K roku 2026 vede katedru psychologie osobnosti a psychologické diagnostiky na Univerzitě Johannese Gutenberga v Mohuči, kde s ním pracují výzkumníci Jeanette Kubiaková, Sarah Osterholzová, Martin Quintus a Maximilian Stark. V roce 2026 byl spoluautorem studie publikované v časopise Scientific Reports s názvem Personality expression and perception in large language models and humans, kterou napsal spolu se Sophie T. Koernerovou a Sarah Osterholzovou.
Zdroje údajů
- Wikidata
- ppd.psychologie.uni-mainz.de
- scholar.google.de
- scholar.google.com
- psychauthors.de
- nature.com
Kde se o něm píše
Údaje aktualizovány: 2026-11-07