Jedenáct verzí jedné ženy
Ruská blogerka jménem Inna si nejdřív vyfotila sama sebe doma, v běžném světle, jako výchozí bod. Pak si vzala úplně stejné oblečení a stejný mobil a vyrazila do obchodů. Zastavila se v jedenácti různých zkušebních kabinkách, mimo jiné v H&M, Mangu a Zaře, a pokaždé udělala selfie ve stejné póze.
Výsledek, poskládaný vedle sebe, vypadá, jako by fotilo jedenáct různých lidí. Žádný filtr, žádná retuš, jen syrové fotky z kabinek. Na jedné vypadá svěže a štíhle, na jiné unaveně a bledě, jako by jí náhle přibylo pár let.
Co se to vlastně děje?
Tělo bylo pořád stejné. Oblečení taky. Telefon, kterým fotila, se neměnil. A přesto se obraz v zrcadle lišil tak dramaticky, že by si člověk málem začal říkat, že za jedno odpoledne buď přibral, nebo zhubl.
Jenže vysvětlení nemá nic společného s dietou, náladou ani s tím, jak se zrovna cítíme. Proměnná byla jen jedna, a je mnohem přízemnější, než by člověk čekal.
Viníkem je světlo, ne tělo
Tou jedinou proměnnou bylo osvětlení a prostředí každé kabinky. Sama Inna to po svém experimentu shrnula jednoduše: jasnější světlo sluší víc, červená barva použitá správně dokáže člověka příjemně „rozzářit“, zatímco tmavá, přešlá kabinka dokáže pokazit i jinak povedený nákup.
Vysvětlení je přitom docela přirozené. Světlo, které dopadá na kůži, se od ní odráží zpátky do oka, a právě tenhle odraz mozek vyhodnocuje jako barvu a kvalitu pleti. Teplejší, nažloutlé nebo narudlé světlo tón pleti sjednotí a stíny zjemní, podobně jako to dělají vizážisté, když chtějí obličej „oživit“. Studené, namodralé zářivkové světlo naopak nedokonalosti zvýrazní a kůži dokáže zbarvit do šeda.
Jde o obecně známý princip, ne o měřenou vědeckou studii, Inna žádné přístroje na měření světla nepoužívala, jen svoje oči a fotoaparát. Efekt na fotkách je ale těžko přehlédnutelný.
Proč to zná skoro každý
Kdo si někdy koupil tričko, které v obchodě vypadalo skvěle, a doma najednou úplně jinak, zažil přesně tenhle jev. Platí to i obráceně, outfit, který doma u zrcadla nenadchl, může v jiném osvětlení najednou sedět dokonale.
Dá se tušit, že si obchody osvětlení kabinek nevybírají úplně náhodně, lichotivé zrcadlo totiž snadno rozhodne o tom, jestli si kousek oblečení člověk koupí. Jistotu v tom ale nemáme, Inna sama tuhle motivaci obchodů nezkoumala, jen zdokumentovala výsledek.
Žádná laboratoř, a přesto přesvědčivé
Celý experiment vznikl v únoru 2017 jako neformální srovnání jedné blogerky, ne jako vědecká studie. Nikdo neměřil intenzitu světla ani jeho barevnou teplotu, nikde nejsou grafy ani čísla. Právě proto to ale funguje tak přesvědčivě, stačí dvě fotky vedle sebe a je jasné, jak moc prostředí ovlivňuje to, co si o sobě v tu chvíli myslíme.
Zrcadlo v kabince je jen nastavená kulisa, ne nestranný soudce reality. A kdo tohle ví, může se příště na vlastní odraz dívat s mnohem větším klidem, bez ohledu na to, jestli ho kabinka osvětlí lichotivě, nebo ne.