Hedy Lamarrová, narozená 9. listopadu 1914 ve Vídni jako Hedwig Eva Maria Kieslerová, byla rakousko-americká filmová herečka a vynálezkyně, jejíž přínos vědě dlouho přesahoval zájem veřejnosti. Během druhé světové války spolupatentovala s hudebním skladatelem Georgem Antheilem techniku frekvenčního skákání (frequency-hopping spread spectrum), která měla ochránit spojenecká torpéda před rušením nepřítele. Patent č. 2 292 387 byl udělen 11. srpna 1942, ale technologie se v operační praxi uplatnila až v roce 1962, tři roky poté, co platnost patentu vypršela. Lamarrová zemřela 19. ledna 2000 ve věku 85 let a do Síně slávy vynálezců byla uvedena posmrtně v roce 2014.
Základní údaje
- Narození: 9. 11. 1914
- Místo narození: Vídeň
- Úmrtí: 19. 1. 2000
- Místo úmrtí: Casselberry; Orlando
- Země: Rakousko; Spojené státy americké
- Povolání: vynálezce; autor autobiografie; scenárista; filmový herec
- Obor: kinematografie; FHSS; herectví; objevy a vynálezy
- Ocenění: Pionýrská cena Electronic Frontier Foundation; Národní síň slávy vynálezců; Hvězda na Hollywoodském chodníku slávy
Dětství a vzdělání
Hedy Lamarrová se narodila 9. listopadu 1914 ve Vídni jako jediné dítě Gertrudy, rozené Lichtwitzové, a Emila Kieselera, bankovního ředitele. Matka Gertrud byla koncertní pianistka pocházející z Budapešti a dcerce zajistila vzdělání odpovídající tehdejší měšťanské výchově: hodiny baletu, klavíru a jezdectví.
Lamarrová navštěvovala Doblinger Mädchenmittelschule ve Vídni a jako dospívající dívka byla poslána do dívčí školy ve Švýcarsku. Zájem o mechaniku se projevoval od útlého dětství: v přibližně pěti letech rozebrala hudební skříňku na součástky a složila ji zpět dohromady.
Filmová kariéra a útěk z prvního manželství
V roce 1933 se Lamarrová provdala za rakouského zbrojního průmyslníka Friedricha Mandla. Mandl se pokoušel vykoupit a zničit veškeré dostupné kopie jejího filmu Extáze z roku 1933, jeho snahy ale nevyšly. Manželství bylo svazující a v roce 1937 z něj Lamarrová uprchla, nejprve do Paříže a poté do Londýna.
V Londýně ji v roce 1937 podepsal šéf studia MGM Louis B. Mayer. Trval na tom, aby si změnila jméno z Hedy Kieslerová na Hedy Lamarrová, aby se distancovala od pověsti spojené s filmem Extáze. Hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy získala v roce 1960 za svou filmovou kariéru.
Lamarrová se stala naturalizovanou občankou Spojených států 10. dubna 1953 ve věku 38 let.
Vynález: frekvenční skákání a jeho dědictví
Během druhé světové války Lamarrová spolupracovala s avantgardním skladatelem Georgem Antheilem na radiovém naváděcím systému pro spojenecká torpéda. Cílem bylo překonat rušení rádiových signálů ze strany Osy. Výsledkem byl systém frekvenčního skákání, při němž vysílač a přijímač koordinovaně a nepředvídatelně přeskakují mezi různými frekvencemi, čímž znemožňují rušení.
Patent nazvaný „Secret Communication System“ byl podán 10. června 1941 pod jejím tehdejším právním jménem Hedy Kiesler Markey a udělen 11. srpna 1942 jako US Patent č. 2 292 387. Antheil přispěl synchronizačním mechanismem: koordinaci přeskoků frekvencí odvodil od konceptu 88 kláves pianové klaviatury, které sloužily jako šablona pro sekvenci změn mezi vysílačem a přijímačem.
Lamarrová a Antheil patent věnovali americké vládě jako válečný příspěvek v boji proti Hitlerovi. Žádný z vynálezců z patentu nezískal finanční prospěch, než jeho platnost vypršela, a technologie se v operačním nasazení objevila až v roce 1962. Do Síně slávy vynálezců byl patent č. 2 292 387 zapsán dříve než samotná Lamarrová; ta byla do Síně slávy uvedena posmrtně v roce 2014, dvanáct let po zápisu patentu.
Spolupráce s Howardem Hughesem a další aktivity
Při randění s leteckým magnátem Howardem Hughesem radila Lamarrová na aerodynamickém tvarování křídel jeho letadel. Studovala anatomii nejrychlejších ptáků a ryb a navrhovala tvarové úpravy. Hughes ji označil za génia.
Lamarrová napsala také autobiografii a věnovala se scénáristice.
Poslední léta a odkaz
Lamarrová zemřela na srdeční selhání 19. ledna 2000 ve svém domě v Casselberry na Floridě ve věku 85 let. Poslední roky života trávila ve stále větší uzavřenosti. Její syn Anthony Loder rozptýlil její popel ve vídeňském Wienerwaldu v Rakousku, jak si přála.
Dokumentární film Bombshell: The Hedy Lamarr Story, který v roce 2017 natočila Alexandra Dean, měl premiéru na festivalu Tribeca Film Festival v roce 2017 a byl odvysílán na stanici PBS v rámci série American Masters v květnu 2018. Film vycházel mimo jiné z dosud nezveřejněných zvukových nahrávek Lamarrové.
Lamarrová je nositelkou ocenění EFF Award a hvězdy na Hollywoodském chodníku slávy.
Zajímavosti
- Přibližně v pěti letech rozebrala Lamarrová hudební skříňku na jednotlivé součástky a pak ji složila zpět dohromady. Byl to raný projev mechanické zvídavosti, která ji provázela po celý život. (history.com)
- Synchronizační schéma frekvenčního skákání v patentu Lamarr–Antheil z roku 1941 bylo inspirováno 88 klávesami pianové klaviatury. Právě tento počet kláves posloužil jako základ pro koordinaci sekvence přeskoků frekvencí mezi vysílačem a přijímačem. (hearingreview.com)
- Fritz Mandl, její kontrolující první manžel, vynaložil nemalé prostředky na to, aby vykoupil každou existující kopii filmu Extáze (1933) a potlačil jej. Ani Benito Mussolini, který vlastnil soukromou kopii, ale odmítl ji prodat. (thehollyc.substack.com)
- Lamarrová a Antheil věnovali svůj patent americké vládě jako válečný příspěvek v boji proti Hitlerovi. Žádný z vynálezců z patentu nezískal finanční prospěch a technologie se v operačním nasazení objevila až v roce 1962, tři roky poté, co patent vypršel. (hearingreview.com)
Zdroje údajů
- Wikidata
- jwa.org
- history.com
- nationalww2museum.org
- history.co.uk
- invent.org
- hearingreview.com
- womenshistory.org
- hedylamarr1914.wordpress.com
- biography.com
- allmovie.com
Kde se o něm píše
Údaje aktualizovány: 2026-10-31
