Ran Friedman

Ran Friedman je profesor chemie na Katedře chemie a biomedicínských věd Fakulty zdravotních a přírodních věd Linnaeovy univerzity v Kalmaru ve Švédsku, kde se specializuje na výpočetní chemii a biochemii. Jeho výzkumná skupina využívá simulace molekulární dynamiky, kvantovou chemii a stochastické modelování ke studiu molekulárních příčin nemocí, zejména rakoviny a lékové rezistence. V roce 2018 získal od Švédské onkologické společnosti (Cancerfonden) grant ve výši 1,8 milionu švédských korun na tříletý výzkum mechanismů lékové rezistence u chronické a akutní myeloidní leukémie. Jeho práce sahá od simulací proteinových povrchů přes modelování aktomyozinu až po neočekávaně populární studii o molekulárním základu dochucování whisky.

Základní údaje

  • Povolání: výzkumník
  • Působiště: Linného univerzita

Akademická kariéra a působiště

Ran Friedman zastává pozici profesora v Oddělení chemie a biomedicínských věd na Fakultě zdravotních a přírodních věd Linnaeovy univerzity v Kalmaru ve Švédsku. Je rovněž členem Centra pro chemii biomaterialů (Linnaeus University Centre for Biomaterials Chemistry), které patří mezi hlavní výzkumná prostředí této univerzity.

Počátky jeho vědecké dráhy jsou spojeny s Laserovou laboratoří pro rychlé reakce v biologii při Katedře biochemie Fakulty přírodních věd George S. Wise na Tel Avivské univerzitě v Izraeli, kde spolupracoval s Esther Nachliel a Menachem Gutmanem. Tato etapa položila základ jeho zaměření na biofyzikální modelování, které se odrazilo v řadě publikací ještě předtím, než nastoupil na Linnaeovu univerzitu.

Výzkumné zaměření

Friedmanova skupina na Linnaeově univerzitě se věnuje molekulárním aspektům nemocí a k jejich studiu využívá tři hlavní přístupy: simulace molekulární dynamiky, kvantovou chemii a stochastické modelování. Friedman je profesorem chemie se zaměřením na výpočetní chemii a biochemii; kromě výzkumu vyučuje medicinální a fyzikální chemii v různých kurzech na Linnaeově univerzitě.

Klíčová témata jeho vědecké práce zahrnují, jak dokládá jeho profil na Google Scholar, molekulární modelování, kvantovou chemii, interakce proteinů s ionty, modelování rakoviny a molekulární dynamiku. Zvláštní pozornost věnuje lékové rezistenci u leukémií: jeho skupina vyvíjí počítačové modely ke zkoumání potenciálních strategií střídání léčiv při akutní myeloidní leukémii, konkrétně studuje účinky quizartinibu a pexidartinibu.

Výzkum lékové rezistence u leukémie

V roce 2018 přidělila Friedmanovi Švédská onkologická společnost (Cancerfonden) grant 1,8 milionu švédských korun, rozdělených do tří let po 600 000 korunách ročně, na studium mechanismů lékové rezistence u chronické a akutní myeloidní leukémie.

V listopadu 2024 byl Friedman hlavním přispěvatelem studie nazvané „Beyond IC50 — A computational dynamic model of drug resistance in enzyme inhibition treatment“, publikované v časopise PLOS Computational Biology (svazek 20, článek e1012570). Friedman se na práci podílel v rolích konceptualizace, metodologie, zajištění zdrojů a vedení. Studie zavedla pojem „inhibitory reduction prowess“ jako ukazatel lékové rezistence, který překonává standardní měřítko IC50, a zpochybnila zavedené metody výběru léčiv pro pacienty s chronickou myeloidní leukémií.

V lednu 2025 Friedman popsal vývoj výpočetního datového modelu, který má pomoci určit, která léčiva jsou pro konkrétního pacienta s chronickou myeloidní leukémií nejúčinnější.

Vybrané publikace

V roce 2013 publikoval Friedman spolu s Kjetilem Boyem a Kjersti Flatmarkovou přehledový článek „Molecular modelling and simulations in cancer research“ v časopise Biochimica et Biophysica Acta – Reviews on Cancer (svazek 1836, strany 1–14).

17. srpna 2017 vyšla v Scientific Reports (svazek 7, článek číslo 6489) studie „Dilution of whisky — the molecular perspective“, kterou Friedman napsal společně s Björnem C. G. Karlssonem. Autoři v ní pomocí simulací molekulární dynamiky zkoumali rozložení guajakolu ve směsích vody a alkoholu.

5. srpna 2022 byl v Nature Communications (svazek 13, článek číslo 4575) publikován článek „Multistep orthophosphate release tunes actomyosin energy transduction“, jehož spoluautory jsou Moretto, Usaj, Matusovsky, Rassier a Mansson. Spolupráce s profesorem Alfem Manssonem z Linnaeovy univerzity je příkladem mezioborového výzkumu v rámci téže instituce.

Ještě z doby před působením na Linnaeově univerzitě pochází studie o molekulární dynamice proteinového povrchu, publikovaná v Biophysical Journal v roce 2005 společně s Nachliel a Gutmanem (svazek 89, strany 768–781); tato práce získala 88 citací a dokládá Friedmanovy kořeny v izraelském biofyzikálním výzkumu.

Zajímavosti

  • Studie o ředění whisky z roku 2017, kterou Friedman napsal s Björnem C. G. Karlssonem, vzbudila široký zájem médií: nabídla molekulární vysvětlení, proč přidání vody zlepšuje aroma některých whisky. Simulace molekulární dynamiky ukázaly, že guajakol, aromatická sloučenina klíčová pro tuto vůni, je při obsahu ethanolu nad 59 obj. % vytlačován pryč od povrchu kapaliny. (sciencedaily.com)
  • Friedmanův článek „Discovery of plasmepsin inhibitors by fragment-based docking and consensus scoring“, napsaný s Caflischem a publikovaný v ChemMedChem v roce 2009, dosáhl 83 citací a patří tak k jeho nejcitovanějším pracem z curyšského období. (scholar.google.com)
  • Studie „Beyond IC50“ z listopadu 2024 zavedla pojem „inhibitory reduction prowess“ (zkráceně IRP) jako ukazatel lékové rezistence, který je podle autorů výstižnější než standardní hodnoty IC50. Tím zpochybňuje zavedené metody výběru léčiv pro pacienty s chronickou myeloidní leukémií. (journals.plos.org)
  • 1. listopadu 2018 vyšla v Scientific Reports oprava autorů whisky studie (článek číslo 16448). Oprava se týkala chyb na obrázku č. 4, konkrétně znázornění ideálních hustot ethanolu a vody ve směsích. Autoři poděkovali Pascalu Hebbeckerovi z Cášské univerzity za pomoc při jejich odhalení. (nature.com)
  • Friedmanova studie o molekulární dynamice proteinového povrchu, publikovaná v Biophysical Journal v roce 2005 s Nachliel a Gutmanem (svazek 89, strany 768–781), nasbírala 88 citací. Vznikla ještě před jeho příchodem na Linnaeovu univerzitu a odráží jeho vědecké kořeny v izraelském biofyzikálním výzkumu. (scholar.google.com)

Zdroje údajů

Kde se o něm píše

Údaje aktualizovány: 2026-10-31