Manhattan je velký jako Texas
V roce 2011 nakreslil newyorský ilustrátor Dan Abramson mapu Spojených států a zveřejnil ji na humoristickém webu Funny or Die. Jmenuje se The Map of America As Seen by a New Yorker, doslova Mapa Ameriky, jak ji vidí newyorčan, a je to především jeden přesně mířený vtip o perspektivě.
Abramson k ní sám napsal, že newyorčané nemají žádný smysl pro geografii, což je podle něj celkem fér, protože svět se přece točí kolem jejich města. Dodal, že mapu kreslil jako rodilý newyorčan, a že je tedy, pokud ví, stoprocentně přesná. V té nadsázce je celý vtip: čím dál od ostrova Manhattanu, tím míň na detailu záleží.
Odkud se bere pocit, že jsi střed vesmíru?
Proč zrovna New York a ne třeba Los Angeles nebo Chicago? Nejspíš nejde jen o aroganci. New York je dlouhodobě mediální a kulturní centrum, odkud se do světa šíří filmy, seriály i zpravodajství. Když vyrůstáte v prostředí, které je pro všechny ostatní neustálým referenčním bodem, snadno si zvyknete, že právě vaše město je ten střed, od kterého se odvíjí všechno ostatní.
Je to nadsázka, ale funguje, protože nutí k otázce, kterou si může položit kdokoli jiný: nedělám náhodou to samé se svým městem nebo svou bublinou, jen v menším měřítku?
Starý trik: zveličit sebe, rozmazat svět
Abramsonova mapa není v tomhle žánru první. Podobný vtip se objevil už v roce 1922 v novinách Chicago Tribune, znovu v roce 1936 v mapě vydané nakladatelstvím Columbia University Press a pak i v roce 1970. Všechny parodují totéž: newyorčana přesvědčeného o vlastním významu, který je mimo svůj ostrov geograficky úplně ztracený.
Nejpropracovanější verzi nakreslil v roce 1939 Daniel K. Wallingford u příležitosti newyorské světové výstavy. Florida je na ní nadrozměrně velká a protékají jí čtyři řeky, přičemž všechny čtyři se jmenují stejně, Swanee River. Hollywood a San Francisco zabírají dvě třetiny Kalifornie a jsou nakreslené jako dva samostatné státy, celé na ploše pouhých 30,48 krát 40,64 centimetru.
Mapa z roku 1936 navíc o čtyřicet let předběhla jinou slavnou ilustraci, obálku časopisu New Yorker s názvem View of the World from Ninth Avenue (volně Pohled na svět z Deváté avenue) od Saula Steinberga, kde Manhattan zabírá polovinu obrázku a zbytek planety je natlačený za řeku Hudson. Mechanismus je stále stejný: co znám, zvětším, co neznám, rozmažu. A je zábavný právě proto, že podobně si svět v hlavě skládá téměř každý, jen kolem jiného středu.
„Určitě bydlí v New Yorku“
Autor komentáře k mapě na webu Neatorama si všiml detailu, který z kresby dělá víc než grafický vtip. Podle něj newyorčané, aspoň ti, kdo o tom píšou na internetu, mají tendenci předpokládat, že kdokoli, koho mají rádi nebo si ho váží, musí žít přímo v New Yorku. Představa, že by někdo pro ně důležitý bydlel „venku“, jim prý přijde skoro nemyslitelná. Jde o jeho osobní, anekdotický postřeh, ne o ověřené tvrzení, ale přesně tenhle typ drobné sebestřednosti vtip na mapě posouvá od kresby k reálnému způsobu myšlení.
Dá se to představit jako scénku z dovolené: potkáte sympatického člověka, chvíli si povídáte, a první, co vás napadne, je „ty jsi určitě z New Yorku“. Odpověď zní, že bydlí úplně jinde, a vy tomu chvíli nevěříte.
Drsňáci, nebo jen upřímní?
Ke klišé o newyorčanech patří, že jsou hrubí, uspěchaní a nepřístupní. Autor komentáře na Neatoramě s tím ale nesouhlasí: podle jeho osobní zkušenosti je pověst hrubosti nezasloužená, přímí ale skutečně jsou. Je v tom rozdíl. Ve městě, kde denně procházíte kolem milionů lidí, nemáte čas na dlouhé společenské rituály, řeknete rovnou, co si myslíte, a jdete dál. Neznamená to ale, že byste někomu nepomohli, když je potřeba.
Je v tom i poslední vrstva vtipu. Humoristický web Gothamist na mapu zareagoval vlastní prázdnou verzí a vyzval čtenáře, ať ji vyplní podle svého pohledu na zbytek země. Lidé, kteří si takhle otevřeně dělají legraci sami ze sebe, se těžko dají označit za odtažité. Sebeironie tohoto rozsahu je spíš znak toho, že si lidé dobře uvědomují, jak působí zvenčí, a nemají s tím problém.