Pláž, kde nikdo nechce opálení
Barevná pevnost místo volného písku
Americký podnikatel Greg Conklin z Michiganu přijel v létě 2011 na nejpopulárnější jihokorejskou pláž a nevěřil vlastním očím. Místo otevřeného písku se před ním prostíral hustý koberec slunečníků: modrých, červených, bílých, růžových, namačkaných jeden vedle druhého tak těsně, že pod nimi nebylo vidět ani kousek plážového dna. Žádný volný prostor, žádná rozprostřená ručníková království, jen organizovaná barevná clona proti slunci, táhnoucí se po celé délce 1,46 kilometru dlouhého pobřeží.
Tahle pláž se jmenuje Haeundae (해운대해수욕장) a leží ve čtvrti Haeundae v jihokorejském přístavu Busan. Každou sezonu ji navštíví přes deset milionů lidí, ve špičkových dnech až milion návštěvníků. Pozornost si ale zaslouží především to, za čím lidé přicházejí.
Tak proč tam vůbec jdou?
Kdo vyrostl v Evropě nebo Severní Americe, bere pláž jako stroj na opálení. V Haeundae ale slunečníky nestojí z nedbalosti, lidé pod nimi sedí záměrně. Přišli k moři, ale slunci se vyhýbají s precizností, která svědčí o pečlivé přípravě: rukávy chránící před UV zářením, klobouky s krytím krku, celotělové plavecké oblečení. Mimo pláž nosí mnohé korejské ženy slunečník klidně i na obyčejné procházce.
Pláž jednoduše nemusí sloužit k opalování. Může být místem setkávání, sdílení jídla, přítomnosti u vody, vše bez vztahu k UV záření. Aby tahle logika dávala smysl, je třeba pochopit, co pro korejskou kulturu opálená pleť znamená.
Bledá pleť jako znamení postavení
Historický základ jihokorejského ideálu krásy sahá přinejmenším do období dynastie Čoson (1392–1897). Ve feudální společnosti, kde většina obyvatelstva dřela na polích, mluvila bledá pleť jasnou řečí: ten člověk nepracuje venku, je z lepší rodiny. Opálení bylo vizitkou těžké manuální práce, nikoli volného času. Podobná symbolika světlé pleti existovala ve staré Číně i Japonsku dávno před intenzivním kontaktem se Západem, tvrzení, že jde o kopírování evropského vzhledu, je mýtus, který historici i kulturologové výslovně odmítají.
Moderní Korea tento ideál aktivně udržuje prostřednictvím K-popu, reklamy i dermatologie. Přibližně 70 až 80 procent městských žen ve věku 20 až 50 let používá opalovací přípravky denně. Ochrana před sluncem tvoří přibližně 78 procent tržeb celého korejského trhu se slunečními přípravky a roční útrata na osobu přesahuje 25 až 30 amerických dolarů, zhruba dvojnásobek průměru v Asii.
Jeden detail, který to celé shrne
2. srpna 2008 zaznamenaly Guinnessovy rekordy na Haeundae 7 937 slunečníků rozestavěných na pláži současně; ve vrcholné sezóně jich může stát až přibližně dvanáct tisíc. A podle novinářské zprávy z roku 2011 nechaly místní úřady přímo na pláži vybudovat zpevněný chodník vhodný pro chůzi na vysokých podpatcích. Tento údaj pochází z jediného zdroje a nezávislé doklady ho nepotvrzují, berte ho jako neověřený. Pointa ale zůstává: lidé na Haeundae skutečně přicházejí v podpatcích a místo je vnímáno jako módní a společenský prostor, nikoli sportoviště pod širým nebem.
Kde jsou hranice toho, co víme
Novináři, kteří pláž popsali, tam byli v létě 2011. Zda je popsané chování stále dominantní, nebo zda se postoje mezitím posunuly, ze starého článku nevyčteme. Motivace návštěvníků jsou navíc odvozené z chování, ne přímo sdělené, jejich propojení s preferencí světlé pleti je logicky konzistentní interpretace, nikoli přímé svědectví.
Co ale zůstává faktem: Jižní Korea patří k zemím s nejvyšší útratou za přípravky na ochranu před sluncem přepočteno na obyvatele a Haeundae drží světový rekord v počtu slunečníků na jedné pláži. To je poměrně přesvědčivý argument sám o sobě.