Justin Bieber jako nejzdravější položka v regálu
V prosinci 2009 zveřejnila skupinka bostonských teenagerů výsledky, které by nikoho nenapadly. Vzala hity z žebříčku Billboard Hot 100 a ohodnotila je stejnou metodou, jakou výrobci cereálií uvádějí obsah cukru a vlákniny. Justin Bieber skončil jako nejzdravější položka. Lady Gaga se dostala na škodlivý seznam dvakrát.
Než to zamítnete jako nerozvážný nápad puberťáků: za projektem stála Bostonská komise pro veřejné zdraví a čtrnáct hodnotitelů absolvovalo před samotným hodnocením sedmitýdenní výcvik. Metodika byla promyšlenější, než se zdá.
Co má text písně společného s etiketou na jogurtu?
Na první pohled nic. Text písně je umělecký projev, etiketa na jogurtu je potravinářský dokument. Ale paralela, na které Bostoňané postavili celý nástroj, dává smysl, jakmile ji vyslovíte: etiketa pomáhá rozlišit, co konzumujete do těla. Podobný nástroj by mohl pomoci rozlišit, co konzumujete do hlavy.
Zda hudba skutečně mění představy teenagerů o partnerských vztazích, projekt neprokazoval a ani se o to nepokoušel. Otázka, kterou otevíral, byla skromnější: co texty vlastně říkají o tom, jak by láska měla vypadat? A říkají to vědomě, nebo to jen pasivně posloucháme?
Sedm týdnů a sada měřítek
Čtrnáct vrstevnických lídrů ve věku 15 až 19 let, zapojených do iniciativy Start Strong Bostonské komise pro veřejné zdraví, absolvovalo program nazvaný Institut zdravých vztahů. Naučili se v něm rozpoznávat v médiích vzorce moci, kontroly, rovnosti a genderových rolí. Pak začali číst texty.
Systém, který vytvořili, dostal název „Sound Relationships Nutritional Label“ a fungoval jako přesné počítání. Každý výskyt zdravé složky v textu, konkrétně respektu, rovnosti nebo důvěry, přidával body na kladnou stranu. Každý výskyt škodlivé složky, jako vlastnictví, neúcta nebo manipulace, zvyšoval skóre na straně negativní. Výsledek na škále 0 až 50 pak přímo ukazoval poměr jedněch a druhých. Stejnou logikou, jakou tabulka na krabici cereálií zobrazuje poměr cukru k vláknině.
Hodnotitelé sestavili dvě desetičlenné listiny: deset nejzdravějších a deset nejškodlivějších písní roku 2009.
Kdo skóroval kde a proč to překvapí
Na škodlivém konci žebříčku se umístila píseň „Break Up“ od Maria (feat. Gucci Mane a Sean Garrett) se skóre 45 z 50. Vysoké číslo zde znamená vysoký podíl manipulace, neúcty a vlastnictví nad respektem a důvěrou.
Nejzdravější písní se stalo „One Time“ Justina Biebera se skóre 40 z 50. Lady Gaga se na nezdravou listinu dostala hned dvakrát: „Paparazzi“ s 27 body a „Bad Romance“ s 20 body.
Výsledek u Biebera byl při zveřejnění nečekaný. Byl to tehdy čerstvý teenagerský idol, jehož tvorbu málokdo považoval za nositelku nějakého sdělení o partnerských vztazích. Přesto v tomto srovnání skončil výrazně výše než umělci, jejichž hudba se brala vážněji.
Co tento nápad nedokáže dokázat
Projekt má slabiny a je fér je pojmenovat. Metodika nebyla vědecky ověřena: nikde není popsáno, zda by různí hodnotitelé při samostatném počítání dospěli ke stejným číslům. Texty písní bývají ironické, nadsazené nebo záměrně provokativní a není jasné, jak systém s takovými případy nakládal.
Výběr písní také nebyl blíže vysvětlen, přestože šlo o hity z Billboard Hot 100. Proč právě těchto dvacet? To zdroje neuvádějí. A hlavně: nikdo nezjišťoval, zda podobný nástroj skutečně mění to, jak teenageři o vztazích přemýšlejí. Šlo o pedagogický nástroj zaměřený na reflexi, bez ambice klinicky měřit výsledky.
Patnáctiletá Shaquilla Terry z Bostonu, jedna z hodnotitelek, při zveřejnění výsledků poznamenala, že rytmus písně posloucháme rádi, ale textu málokdy věnujeme vědomou pozornost. Bodové skóre může být sporné. Ale tahle poznámka sporná není.