Kdo říká, že k dobrému rozhovoru potřebujete studio?
Slova „profesionální videorozhovor“ většině lidí evokují zvukotěsnou kabinu, hromadu kabelů a specializovaný software. Výsledek pak vypadá skvěle, ale cesta k němu trvá hodiny přípravy. A pokud jde o dálkové nahrávání, nastupuje druhý problém: musíte přesvědčit respondenta, aby si totéž nainstaloval na své straně.
Jenže co kdyby celý ten proces šel zkrátit na jedno kliknutí?
Největší bariéra není kamera, ale instalace
Kdo někdy potřeboval natočit rozhovor přes internet, tu situaci zná. Vy máte vše připravené, ale váš host dostane úkol: stáhněte tento program, zaregistrujte se, povolte přístup ke kameře, zkontrolujte nastavení zvuku. Pro technicky zdatného uživatele to možná není problém. Pro ostatní je to důvod říct „raději ne“.
Přesně tohle chtěl vyřešit David Lee, jeden ze dvou zakladatelů jihokorejské firmy Zenitum se sídlem v Soulu, spolu se svým spoluzakladatelem Jamesem Lee. Původně šlo o Davidův vlastní osobní projekt: chtěl si zjednodušit situaci, kdy byl pozván jako video host na cizí blog. Místo zdlouhavého nastavování hledal způsob, jak celý proces co nejvíce zkrátit. Výsledkem byl nástroj s názvem Wetoku.
Jméno stojí za povšimnutí. „Wetoku“ je japonská výslovnost anglického sousloví „We Talk“. Jihokorejský tým si pro svůj nástroj vybral japonský zvuk a v popisu vlastního poslání si nedělal servítky: cílem bylo „rozbít a rozdrtit technické bariéry při tvorbě poutavého video obsahu“.
Jeden odkaz místo celého manuálu
Princip fungování Wetoku byl překvapivě přímočarý. Moderátor, tedy ten, kdo rozhovor pořádá, si vytvořil novou relaci přímo ve webovém prohlížeči. Systém mu vygeneroval jedinečný odkaz, který pak poslal respondentovi e-mailem. Respondent odkaz otevřel, prohlížeč se připojil ke kameře a bylo hotovo. Žádný stažený software, žádná registrace, žádné nastavování.
Na obrazovce se oba účastníci viděli vedle sebe v reálném čase. K dispozici byl také textový chat pro případ, že by bylo potřeba rychle něco napsat bez přerušení mluveného slova. Jakmile byl moderátor připraven, stiskl tlačítko pro zahájení nahrávání přímo v prohlížeči. Výsledné video zobrazovalo oba účastníky v jednom záběru, seřazené bok po boku, a dalo se vložit přímo do blogu nebo jiné stránky. Volitelně bylo možné nahrávku chránit heslem.
Doporučení pro dobrý zvuk bylo také střídmé: mít mikrofon co nejblíže úst a před ostrým natáčením zkusit zkušební spuštění, aby byl hlasitostní poměr obou stran vyvážený. Nic víc.
Jak to vypadalo v praxi
Jedním z prvních doložených nasazení Wetoku byl rozhovor pro každoroční report agentury Technorati o stavu blogosféry. Tazatelem byl Eric Olsen, zakladatel blogu Blogcritics, který tento blog prodal agentuře Technorati v srpnu 2008. Olsen rozhovor vedl jako zástupce Technorati a k dispozici měl právě Wetoku. Report za rok 2009 vyšel v říjnu téhož roku v pěti po sobě jdoucích segmentech a vycházel z průzkumu mezi 2 828 blogery z 50 zemí.
Na tomto příkladu je vidět, co bylo na celém konceptu nejsilnější: přístupnost nástroje rozhodovala víc než vybavení studia. Respondent, který by odmítl instalovat software, mohl s jednoduchým odkazem souhlasit bez váhání, a rozhovor se uskutečnil.
Krátký život, jasná myšlenka
V říjnu 2009 byl Wetoku ještě v uzavřené beta verzi, přístupné jen přes pozvánkové kódy. Veřejnosti se otevřel v srpnu 2010. V prvním čtvrtletí roku 2011 pak provoz skončil úplně.
Za necelé dva roky provozu ale Wetoku konkrétně ukázal, jak moc záleží na tom, co se po druhé straně vůbec požaduje. Webová kamera a jeden odkaz v e-mailu. To stačilo.