James Maybrick – Chci vědět.cz

James Maybrick byl britský obchodník narozený 25. října 1838 v Liverpoolu, jehož smrt 11. května 1889 spustila jeden z nejsledovanějších kriminálních případů viktoriánské Anglie. Po jeho úmrtí bylo v domě Battlecrease House nalezeno přes 120 lahviček s jím vlastnoručně připravenými prostředky obsahujícími jedy, včetně arsenu, strychninu a belladonny. Případ jeho manželky Florence, odsouzené za jeho otravu, byl mnohými současníky označen za jedno z největších justičních pochybení 19. století. Maybrickovo jméno se navíc dodnes pojuje s nevyřešenou otázkou identity Jacka Rozparovače.

Základní údaje

Narození: 25. 10. 1838
Místo narození: Liverpool
Úmrtí: 11. 5. 1889
Místo úmrtí: Liverpool
Země: Spojené království Velké Británie a Irska
Povolání: podnikatel; obchodník
Obor: obchodník

Obchodní kariéra a počátky závislosti

Podle sčítání lidu z roku 1871 žil James Maybrick se svou matkou na adrese 77 Mount Pleasant v Liverpoolu a jeho povolání bylo zapsáno jako obchodní úředník. V roce 1874 odcestoval do Norfolku ve Virginii, kde pro firmu Maybrick and Company zřídil pobočku a pracoval na tamní bavlnické burze.

Právě v Norfolku v roce 1874 onemocněl malárií. Léčba tehdy zahrnovala přípravky s obsahem arsenu a Maybrick si na tuto látku vyvinul závislost, která ho provázela po zbytek života. Závislost na arsenu spolu s jeho navyklým saháním po dalších toxických látkách se stala klíčovou okolností při pozdějším vyšetřování jeho smrti.

Rodinný život v Aigburthu

Maybrick se svou ženou Florence se usadili v Battlecrease House na adrese 7 Riversdale Road v Aigburthu, předměstí Liverpoolu. Manželé měli dvě děti: syna Jamese Chandlera Maybricka, narozeného 24. března 1882, a dceru Gladys Evelyn Maybrickovou, narozenou 16. června 1886.

Battlecrease House se stalo centrem rodinného i veřejného zájmu. Právě zde Maybrick zemřel a právě zde bylo po jeho smrti nalezeno přes 120 lahviček s léčivy, která si sám připravoval.

Nemoc, smrt a vyšetřování

Maybrickovo zdraví se náhle zhoršilo 27. dubna 1889. Zemřel v 8:40 večer 11. května 1889 v Battlecrease House v Aigburthu. Pitva odhalila nepatrné stopy arsenu v jeho těle, ale soudní lékaři se neshodli na příčině smrti. Všichni se shodovali, že zemřel na gastroenteritidu, avšak rozcházeli se v názoru, zda ji způsobilo nastydnutí, arsen, nebo zkažené jídlo.

30. května 1889 bylo Maybrickovo tělo exhumováno z hřbitova Anfield Cemetery a znovu vyšetřeno na přítomnost arsenu v rámci kriminálního vyšetřování. Případ se v tisku proslavil pod názvem Aigburthská otrava a byl podrobně sledován po obou stranách Atlantiku.

James Maybrick byl pohřben na hřbitově Anfield Cemetery v Liverpoolu, v rodinném hrobě, kde spočívají i jeho rodiče William a Susannah a bratr Edwin.

Proces s Florence Maybrickovou

Florence Maybricková byla 7. srpna 1889 odsouzena za vraždu svého manžela porotou při procesu u Liverpoolského assize soudu v budově St George’s Hall. Soud ji odsoudil k trestu smrti, jenž byl 22. srpna 1889 zmírněn na doživotní vězení.

Ministr vnitra přitom uznal, že ačkoli důkazy nasvědčují tomu, že Florence mohla mít úmysl arsen podávat, nebylo jednoznačně prokázáno, že Maybrickova smrt arsenem skutečně způsobena byla. Florence Maybricková si odpykala 15 let vězení a na svobodu vyšla 25. ledna 1904. Mnozí její současníci pokládali její odsouzení za jedno z největších justičních pochybení 19. století.

Soudce, který procesu předsedal, Justice James Fitzjames Stephen, byl později prohlášen za neschopného výkonu funkce a zemřel roku 1894 v psychiatrickém ústavu. Jeho chování u soudu kritizovalo i samotné státní zastupitelství.

Spojitost s Jackem Rozparovačem

V roce 2015 spisovatel a režisér Bruce Robinson ve své knize They All Love Jack předložil argument, že Jackem Rozparovačem nebyl James, ale jeho bratr Michael Maybrick, který měl být zároveň skutečným otravičem Jamese.

Zvláštní pozornost vzbudily nové důkazy publikované v roce 2017 autorem Robertem Smithem v knize 25 Years of the Diary of Jack the Ripper. Výkazy práce ukázaly, že elektrikáři pracovali v Battlecrease House 9. března 1992, a to ve stejný den, kdy Michael Barrett kontaktoval londýnského literárního agenta ohledně deníku přisuzovaného Jackovi Rozparovači. Otázka pravosti tohoto deníku zůstává předmětem sporu.

Zajímavosti

Maybrick vstoupil do Royal Liverpool Golf Club v roce 1872 jako člen číslo 232 z celkového počtu těsně přes 250 členů. Jediný zaznamenaný případ, kdy se zúčastnil hry, pochází z turnaje v srpnu 1872. Do konce téhož roku z klubu vystoupil. (forum.casebook.org)
Soudce, který předsedal procesu s Florence Maybrickovou v roce 1889, Justice James Fitzjames Stephen, byl později prohlášen za neschopného a roku 1894 zemřel v psychiatrickém ústavu. Jeho vedení procesu kritizoval dokonce i prokurátor. (virginiaclub.com)
Po Maybrickově smrti bylo v Battlecrease House nalezeno přes 120 lahviček s jeho vlastnoručně připravenými léčivy. Obsahovaly jedy jako arsen, strychnin a belladonna, což dokládá rozsah jeho celoživotního samoléčení. (grokipedia.com)
Autor Robert Smith publikoval v roce 2017 v knize 25 Years of the Diary of Jack the Ripper výkazy práce, z nichž plyne, že elektrikáři prováděli práce v Battlecrease House 9. března 1992 přesně ve stejný den, kdy Michael Barrett oslovil londýnského literárního agenta ohledně deníku Jacka Rozparovače. (foxnews.com)

Zdroje údajů

Údaje aktualizovány: 2026-10-26