Observatoř Palomar je astronomická observatoř provozovaná Kalifornským technologickým institutem (Caltech) v pohoří San Diego County v jižní Kalifornii, ve výšce 1,7 km nad mořem. Za dobu svého provozu přispěla observatoř k identifikaci prvního kvazaru, prvního potvrzeného hnědého trpaslíka i několika trpasličích planet, a zůstává vědecky aktivní dodnes.
Základní údaje
- Země: Spojené státy americké
- Typ: hvězdárna
- Leží v: San Diego County
- Souřadnice: 33.3564, -116.8650
- Nadmořská výška: 1,7 km
- Vznik: 1928
Historie a vznik
Myšlenka postavit observatoř s dalekohledem o průměru 200 palců se zrodila v roce 1928, kdy astronom George Ellery Hale získal pro tento záměr grant 6 milionů dolarů od Mezinárodního vzdělávacího fondu Rockefellerovy nadace. Projekt měl spravovat Caltech, a Hale se tak vydal na cestu ke čtvrtému a největšímu dalekohledu ve své kariéře.
Výběr stanoviště trval pět let. Mezi lety 1929 a 1934 výzkumníci prověřili několik kandidátních lokalit pomocí čtyřpalcových refrakčních dalekohledů, aby posoudili atmosférické podmínky pro pozorování. Hora Palomar byla definitivně vybrána v roce 1934 jako místo s nejlepšími podmínkami v oblasti.
Haleův dalekohled a jeho konstrukce
Primární zrcadlo Haleova dalekohledu je disk z pyrexového skla o průměru 200 palců (5,1 metru) a hmotnosti 14,5 tuny. Aby bylo zrcadlo odrazivé, pokrývá ho tenká vrstva hliníku. Celý dalekohled bez kupole váží přibližně 530 tun, zatímco rotující část kupole dosahuje hmotnosti kolem 1 000 tun.
Kupole, jež Haleův dalekohled chrání, je 135 stop (41 metrů) vysoká a 137 stop (42 metrů) v průměru, tedy rozměry srovnatelné s římským Pantheonem. Dalekohled samotný plave na tenké vrstvě oleje dodávaného pod tlakem 750 liber na čtvereční palec, který přístroj zvedne o 8/1 000 palce nad podložku a umožňuje, aby se celých 530 tun pohybovalo prakticky bez tření. Sloupy dalekohledu jsou ukotveny do skalního podloží 22 stop (6,7 metru) pod podlahou a podpory kupole sahají přibližně 7 stop (2,1 metru) do žulového masivu, aby byly obě konstrukce izolovány od vibrací.
Slavnostní dedikace dalekohledu se konala 3. června 1948 za přítomnosti téměř 1 000 pozvaných hostů, kteří seděli přímo pod dalekohledem na pozorovací podlaze. Promluvili zástupci Caltechu i Carnegieho instituce.
Vědecké přínosy
Jedním z nejvýznamnějších objevů učiněných na Palomaru bylo v roce 1963 určení totožnosti prvního známého kvazaru. Astronom Caltechu Maarten Schmidt pomocí Haleova dalekohledu zjistil, že objekt označený 3C 273 se nachází přibližně 3 miliardy světelných let od Země.
Fotometrický průzkum oblohy National Geographic Society a Palomar Observatory (POSS I) probíhal od listopadu 1949 do prosince 1958 a jako první systematicky zachytil celou severní oblohu na fotografické desky. Výsledná sbírka se stala standardní referenční knihovnou pro každou větší observatoř na světě.
V říjnu 1994 byl pomocí 60palcového dalekohledu s adaptivní optikou a koronagrafem sestaveným na Univerzitě Johnse Hopkinse objeven první potvrzený hnědý trpaslík, Gliese 229B. Astronomové Caltechu Mike Brown a jeho kolegové pak prostřednictvím Oschinova dalekohledu objevili trpasličí planety Quaoar v roce 2002, Sednu v roce 2003 a Eris v roce 2005.
Fritz Zwicky využíval 48palcový Oschinův dalekohled i prototypový 18palcový přístroj k systematickému hledání supernov a objevil jich více než 120, čímž držel rekord v počtu supernov objevených jediným astronomem až do roku 2009.
Samuel Oschinův dalekohled a kamera ZTF
Samuel Oschinův dalekohled je 48palcový (1,2metrový) přístroj Schmidtova typu. Jeho první oficiální snímek vznikl 29. září 1948 a zachytil galaxii Andromedy M31. Tento přístroj sehrál klíčovou roli v přehlídkových kampaních observatoře díky svému širokému zornímu poli.
Kamera ZTF (Zwicky Transient Facility) nainstalovaná na Oschinově dalekohledu zachytí v jediném záběru oblast oblohy odpovídající 240násobku plochy úplňku. To umožňuje odhalovat krátkodobé kosmické události, jako jsou supernovy nebo průlety těles, které bylo dříve prakticky nemožné zachytit.
Adaptivní optika PALM-3000
Na Haleově dalekohledu je nainstalován systém adaptivní optiky PALM-3000, který využívá deformovatelné zrcadlo s 3 388 aktuátory. Ty korigují tvar odrazné plochy až 2 000krát za sekundu, aby kompenzovaly atmosférické distorze způsobené turbulencemi vzduchu.
Lokalita a příroda
Observatoř leží na souřadnicích 33,3564° severní šířky a 116,8650° západní délky v okrese San Diego County ve výšce 1,7 km. Oblast hory Palomar náleží do palomarského okrsku Clevelandského národního lesa. Vyšší polohy okolních svahů hostí porosty s bigcone Douglas-fir, černým dubem, kadidlovcem a borovicí Coulterovou.
Návštěvnost a veřejné prohlídky
Observatoř Palomar je přístupná veřejnosti téměř každý den. Klasické komentované prohlídky Haleova 200palcového dalekohledu se pořádají o víkendech; v roce 2026 byl provoz prohlídek naplánován od 11. dubna do 1. listopadu.
Zajímavosti
- První pokus odlít blank primárního zrcadla o průměru 200 palců v hutích Corning Glass Works selhal 25. března 1934: ocelové šrouby se v žáru roztavily a uvolnily cihlové bloky formy. Znehodnocený disk je dnes vystaven v Corningově muzeu skla v New Yorku. (sites.astro.caltech.edu)
- Přestože celý mount Haleova dalekohledu váží 530 tun, je tak přesně vyvážen, že k pohybu v rektascenzi stačí motor o výkonu 3 koňské síly a k pohybu v deklinaci dokonce jen motor o výkonu 1 koňské síly. (sites.astro.caltech.edu)
- Kupole Haleova dalekohledu se otočí o celou jednu otáčku přibližně za 4 minuty. Pohánějí ji čtyři motory po 7,5 koňské síle a jezdí na 32 podvozcích, z nichž každý má čtyři kola. (sites.astro.caltech.edu)
- George Ellery Hale, zakladatel observatoře, dokázal za svůj život čtyřikrát po sobě postavit největší dalekohled světa: 40palcový refraktor v Yerkes Observatory v roce 1897, 60palcový reflektor na Mt. Wilson v roce 1908, 100palcový Hookerův reflektor tamtéž v roce 1917 a nakonec 200palcový Haleův dalekohled na Palomaru. (sites.astro.caltech.edu)
- Kamera ZTF (Zwicky Transient Facility) na Oschinově dalekohledu pokryje v jediném snímku oblast odpovídající 240násobku zdánlivé plochy úplňku, což umožňuje zachytit prchavé kosmické jevy, které byly dříve prakticky nezachytitelné. (ipac.caltech.edu)
Zdroje údajů
Údaje aktualizovány: 2026-10-28