Elegantní plášť z bláta a vší
Humphrey Bogart v něm okouzloval ženy ve snímku Casablanca, Audrey Hepburnová ho nosila jako Holly Golightly ve Snídani u Tiffanyho a na módních přehlídkách se vrací každou sezónu. A přitom trench coat vznikl proto, aby britští důstojníci za první světové války nepřemokli a přežili v bahně zákopů.
Jenže to samozřejmě není celý příběh.
Proč má plášť ty divné kroužky?
Na ramenech epolety, na opasku kovové kroužky ve tvaru písmene „D“, vzadu přivěšený líst látky, na manžetách spínací přezky. V obchodě to vypadá jako módní detail. Pro armádu ale platí jednoduchá zásada: co stojí peníze a místo na těle, musí plnit funkci.
Od smradlavé gumy ke gabardinové tkanině
V roce 1823 přišel skotský chemik Charles Macintosh s pláštěm z kaučuku naneseného mezi dvě vrstvy tkaniny. Výsledek byl voděodolný, ale za tepla se lepil, za zimy tvrdnul a uvnitř se hromadil pot. V roce 1851 otevřel londýnský krejčí a podnikatel John Emary obchod na Regent Street, v roce 1853 patentoval impregnaci samotných vláken před tkaním a přejmenoval firmu na Aquascutum. V roce 1879 Thomas Burberry přišel s gabardinem: hustá keprová tkanina s lanolinem odpuzovala vodu, ale vzduch skrz ni procházel. Patent získal v roce 1888. Britská armáda si gabardine všimla při druhé búrské válce v letech 1899–1902, kdy se prosadila i khaki barva, slovo z urdského výrazu pro prach, odvozené z perského „khāk“.
Každý „módní“ detail má svůj důvod
V roce 1912 Burberry patentoval plášť Tielocken. Po vypuknutí války v srpnu 1914 ho pro důstojníky upravil do podoby, jejíž stopy neseme dodnes. Líst přes záda odváděl déšť od těla. Manžetové přezky bránily zatékání vody do rukávů při zvedání rukou. Epolety nesly označení hodnosti a sloužily k zajištění popruhů. Nárameníkový štítek, zvaný gun flap, pak tlumil náraz pažby při střelbě. Kovové „D“ kroužky na opasku nesloužily, navzdory oblíbené spekulaci, k nošení granátů ani mečů, ale k zavěšení map a drobného vybavení.
Plášť jako vstupenka do vyšší společnosti
Trench coat nebyl standardní výbavou pro každého: povinnost si ho pořídit měli důstojníci od hodnosti vrchního praporčíka výše, ale z vlastní kapsy. Byl tedy viditelným signálem příslušnosti. Protože se britská armáda rychle rozrůstala, stávali se důstojníky i muži z nižších vrstev, jimž se říkalo „dočasní gentlemani“. Plášť jim pomáhal signalizovat příslušnost ke skupině, do níž teprve vstupovali, přestože být důstojníkem bylo nebezpečné. Podle historika Johna Ellise byl smrtelný poměr mezi mladšími důstojníky zhruba dvojnásobný oproti řadovým vojákům a životní očekávání poručíka na západní frontě činilo přibližně 42 dní. Epolety a charakteristický plášť navíc dělaly z důstojníků snáze rozpoznatelné terče.
Spor, který nebyl dosud rozhodnut
Termín „trench coat“ se poprvé objevil v odborném krejčovském časopise v roce 1916. Kdo plášť skutečně vynalezl? Aquascutum i Burberry si to nárokují dodnes a historikové otázku ponechávají otevřenou. Po válce si vojáci plášť odvezli domů, dobře fungoval v zákopech, dobře fungoval i v dešti londýnských ulic. Z vojenské uniformy se stalo běžné oblečení a pak módní ikona. Ikonický károvaný podšívkový vzor Burberry používá od dvacátých let minulého století. V roce 1934 byl trench coat v Británii natolik oblíbený, že Burberry nabízel v Londýně doručení v den objednávky.
Takže až příště uvidíte ten líst na zádech, gun flap na rameni nebo kroužky na opasku, víte přesně, co tam dělají.