Cigarové krabičky plné hmyzu ve vězňově nábytku
V cele č. 25 pensylvánské věznice Eastern State Penitentiary v Philadelphii stojí výstava, která by čekala spíš v přírodovědném muzeu než za mřížemi. Starožitné cigarové krabičky, nábytek sestavený z původních celových dveří, zvětšovací skla přibitá ke zdím. A za každým sklem desítky přišpendlených hmyzích preparátů. Všechno uloveno přímo tady, v areálu věznice. Výstava se jmenuje „Greg Cowper: Specimen“ a od roku 2011 propojuje entomologii s historií místa způsobem, který nutí přemýšlet o obou najednou.
Proč vědec hledá hmyz ve zříceninách?
Greg Cowper je entomolog a kurátorský asistent oddělení entomologie na Akademii přírodních věd Drexelovy univerzity. To je instituce s více než 3,5 miliony entomologických preparátů, jedna z největších takových sbírek na světě. A přece tento vědec chodí každý týden nebo dva s loveckou sítí a pastmi do rozpadající se věznice uprostřed Philadelphie. Na první pohled zvláštní volba terénu.
Eastern State přitom skrývá vlastní entomologickou historii. Lékař a kurátor entomologické sekce tamní akademie dr. Henry Skinner navštívil věznici v roce 1889, tedy před 137 lety, a zdokumentoval sbírku jednoho bezejmenného vězně. Ten si při vycházkách na vězeňském dvoře chytil a pečlivě uchoval 18 druhů motýlů a můr. Právě tato historická epizoda stojí za Cowperovou inspirací k celému projektu.
Betonový ostrov uprostřed města
Cowper přistupuje k věznici jako k biologickému ostrovu. Slovo „ostrov“ tu má přesný smysl: areál je od okolního města oddělen zdí sahající přibližně 9,1 metru nad zem a dalších 3 metry do země. Celý pozemek zabírá kolem 44 500 metrů čtverečních, přibližně šest fotbalových hřišť, a od okolní zástavby ho dělí právě ta zeď, ne park ani volné prostranství. Klasický biologický ostrov uprostřed asfaltového oceánu.
Po uzavření věznice kolem roku 1971 se prostor v podstatě ponechal přírodě. Stromy rostly tak dlouho, až dosáhly výšky celových bloků. Když pak v roce 1994 věznici otevřeli jako historický památník, zachovali záměrně její stav postupujícího chátrání. Jde o vědomou konzervaci autenticity, chátrání tu bylo ponecháno záměrně.
Co říkají čísla ze sbírky
Na výstavě je k vidění přes 500 preparátů zastupujících více než 150 druhů hmyzu a bezobratlých, všechno uloveno přímo v areálu. Starší zprávy mluví dokonce o více než 10 000 sebraných exemplářích a přes 400 druzích, číslo na výstavě je tedy pravděpodobně jen výběr z toho, co Cowper v průběhu let nasbíral.
Podstatnější než samotné počty je to, co tito tvorové představují. Většina uloveného hmyzu nejsou původní druhy pensylvánské fauny, ale invazivní druhy, které se do Spojených států dostaly v posledních desetiletích. Konkrétní příklady z areálu? Japonský hrabavý cvrček a evropská papírová vosa. Oba přicestovaly z jiných kontinentů a za vysokými zdmi opuštěné věznice se uhnízdily.
Proč sem původní hmyz nechodí?
Cowper označuje prostředí věznice jako „narušené prostředí“ (z anglického disturbed environment). Jde o ekologický termín pro místa, kde opakovaná nebo závažná rušení, ať jde o demolici, záplavy nebo dlouhodobé opuštění, brání vzniku stabilního ekosystému. A právě tato nestabilita selektuje: původní pensylvánský hmyz obecně potřebuje přirozenější, méně roztříštěné podmínky. Invazivní druhy jsou naopak přizpůsobené přesně na taková místa, na okraje, ruiny a záplatované kouty městské zástavby. Kde je prostředí rozbité, si poradí lépe.
Ekologové podobný jev pozorují ve městech celkem pravidelně: zahrada zaklíněná mezi betonové bloky hostí jiné druhy než louka na okraji lesa, i když botanicky vypadají podobně. Izolace, fragmentace a míra narušení určují, kdo se usadí. V Eastern State tyto faktory jednoznačně hrají do karet příchozím druhům.
Japonský hrabavý cvrček přišpendlený v cigarové krabičce z vězňova stolku o tom vypovídá víc než lecjaká odborná tabulka: přírodní „ostrov“ v srdci Philadelphie si podmanil někdo úplně jiný, než kdo tam byl původně doma.