Tichý oceán — největší oceán na Zemi

Tichý oceán je největší oceánskou pánví na Zemi: rozkládá se mezi Asií, Austrálií a Amerikou na ploše přes 161 760 000 km², což je více, než zaujímá dohromady celá pevnina všech kontinentů. Průměrná hloubka činí přibližně 4 000 metrů, a Tichý oceán je tak zároveň nejhlubší ze všech oceánů. Svými rozměry i objemem vody nemá na světě soupeře: obsahuje téměř dvakrát více vody než druhý největší oceán, Atlantský.

Základní údaje

Typ: oceán
Leží v: mezinárodní vody
Souřadnice: 0.0000, -160.0000
Rozloha: 161 760 000 km²
Nadmořská výška: 0 cm

Rozloha a objem

Tichý oceán pokrývá více než 161 760 000 čtverečních kilometrů a jeho plocha převyšuje celkovou rozlohu veškeré pevniny na Zemi. Objem vody, který v sobě skrývá, je téměř dvojnásobkem objemu Atlantského oceánu. Průměrná hloubka oceánského dna dosahuje přibližně 4 000 metrů, přičemž v některých místech klesá dno do výjimečných hloubek, které nemají jinde na Zemi obdoby.

Přes svou obrovitost není Tichý oceán statickým útvarem. Vlivem subdukce, geologického procesu, při němž se jedna tektonická deska podsouvá pod druhou, se jeho plocha zmenšuje přibližně o 0,5 km² ročně. Zatímco Tichý oceán se takto pomalu smršťuje, Atlantský oceán se naopak rozrůstá.

Mariánský příkop a Challenger Deep

Nejhlubším místem Tichého oceánu i celé Země je Challenger Deep v Mariánském příkopu, který leží v západní části oceánu, východně od Mariánských ostrovů. Tato propast dosahuje hloubky přibližně 10 935 metrů pod mořskou hladinou. Mariánský příkop poprvé prozkoumal výzkumná loď HMS Challenger v roce 1875 a jeho nejhlubší místo nese jméno právě po této lodi.

Příkop vznikl rovněž subdukčním procesem: Tichomořská deska se podsouvá pod Mariánskou desku. Celková délka Mariánského příkopu dosahuje přibližně 2 550 kilometrů, průměrná šířka pak asi 69 kilometrů. V lednu 2009 byl příkop spolu s okolím vyhlášen Národním mořským památníkem Mariánského příkopu na základě prezidentského prohlášení opírajícího se o zákon o starožitnostech z roku 1906.

Ohnivý kruh a seismická aktivita

Okraje Tichého oceánu lemuje geologicky mimořádně aktivní pásmo zvané Ohnivý kruh (Ring of Fire). Všech pět největších instrumentálně zaznamenaných zemětřesení v historii se odehrálo právě podél tohoto pásma. Nejmocnější z nich bylo valdivijské zemětřesení v Chile z roku 1960, které dosáhlo magnitude 9,5 a zůstává nejsilnějším instrumentálně změřeným zemětřesením vůbec.

Ostrovy a regiony

Tichý oceán je domovem odhadovaných 25 000 ostrovů, což je více než ve všech ostatních oceánech dohromady. Tyto ostrovy jsou tradičně rozděleny do tří velkých geografických celků: Melanésie, Mikronésie a Polynésie.

El Niño a klimatický vliv

Tichý oceán hraje zásadní roli v globálním klimatickém systému. Jedním z nejvýraznějších projevů je El Niño, přirozený klimatický jev spojený s oteplováním povrchových vod ve střední a východní tropické části oceánu. El Niño se v průměru vyskytuje jednou za dva až sedm let a typicky trvá devět až dvanáct měsíců. Jeho dopady se projevují po celém světě v podobě změn srážek, teplot a síly bouří.

Velká tichomořská odpadková skvrna

V severní části Tichého oceánu, mezi Havají a Kalifornií, se nachází tzv. Velká tichomořská odpadková skvrna. Vznikla koncentrací plastového odpadu v důsledku kruhového proudění Severního tichomořského víru. Obsahuje odhadem 1,8 bilionu kusů plastu o celkové hmotnosti přibližně 100 000 tun. Nejde však o pevný ostrov smetí: 94 % kusů plastu počítáno kusově tvoří mikroplasty menší než 5 mm, tedy částice pouhým okem prakticky neviditelné.

Zajímavosti

Kdybychom Mount Everest (výška 8 849 m) postavili na dno Challenger Deep v Mariánském příkopu, jeho vrchol by stále zůstal více než 2 000 metrů pod hladinou oceánu. (geographyworlds.com)
Velká tichomořská odpadková skvrna není pevným ostrovem odpadků. Celých 94 % z odhadovaných 1,8 bilionu plastových kusů (počítáno kusově) tvoří mikroplasty menší než 5 mm, které jsou pouhým okem prakticky neviditelné. (theoceancleanup.com)
Havajský hotspot je aktivní již více než 70 milionů let. Jak se Tichomořská deska přesouvala nad tímto stacionárním zdrojem magmatu, vznikl Havajsko-císařský řetězec podmořských hor. Stáří vulkanických hornin v řetězci se snižuje směrem k jihovýchodu, přičemž samotný ostrov Havaj je složen z hornin mladších než 1 milion let. (rwu.pressbooks.pub)

Zdroje údajů

Údaje aktualizovány: 2026-10-28