Rozedranec proužkovaný – Chci vědět.cz

Rozedranec proužkovaný (Antennarius striatus) je mořská ryba z řádu ropušnicotvarých (Lophiiformes), která svým vzhledem i způsobem lovu překonává mnohé z toho, co si pod slovem „ryba“ představíme. Dorůstá obvykle kolem 10 cm, maximálně zaznamenaná délka je 25 cm, přesto dokáže spolknout kořist stejně velkou jako je sama. Příslušníci rodu Antennarius jsou přitom nejrychleji žeroucími živočichy, jaké věda zná: rozevření ústní dutiny při útoku trvá méně než 4 milisekundy, takže jej zachytí pouze vysokorychlostní kamera. Druh byl vědecky popsán již v roce 1794 a od té doby přinesl badatelům překvapení od virologie až po genomiku.

Základní údaje

Vědecké jméno: Antennarius striatus
Říše: Animalia
Kmen: Chordata
Řád: Lophiiformes
Čeleď: Antennariidae
Rod: Antennarius
Taxonomická úroveň: species

Vzhled a zbarvení

Tělo rozedrance proužkovaného je kulaté a chybí mu šupiny v klasickém slova smyslu. Místo nich pokrývají kůži nepravidelně rozmístěné dvouvětvené kožní trny připomínající chlupy, díky nimž se anglicky říká tomuto druhu „hairy frogfish“, tedy chlupatá žabí ryba. Samci mají tyto výrůstky delší a početnější než samice.

Zbarvení je neobyčejně proměnlivé: od žluté, oranžové a hnědé přes zelenou, šedou a béžovou až po černou. Typickým znakem jsou přibližně rovnoběžné tmavé pruhy nebo protáhlé skvrny, od nichž pochází jak druhový přívlastek striatus (latinsky „pruhovaný“), tak české jméno. Ryba dokáže barvu i vzor aktivně měnit v průběhu několika týdnů, aby splynula s okolím.

Jméno rodu Antennarius odkazuje na první hřbetní trn přeměněný v tyčinkovitý výrůstek na čenichu, připomínající hmyzí tykadlo (latinsky antenna). Druhové jméno striatus pak popisuje pruhování těla. Oba latinské výrazy tak zároveň pojmenovávají dvě nejnápadnější vlastnosti druhu.

Rozšíření a prostředí

Rozedranec proužkovaný obývá tropické a subtropické vody Indického a Tichého oceánu, v Atlantském oceánu pak sahá od pobřeží státu New Jersey na jih až k Brazílii, včetně Mexického zálivu a Karibiku. Chybí ve východním Pacifiku. Jde tedy o druh s celosvětovým výskytem v teplých mořích.

Obývá prostředí od mělkých ústí řek po hloubky přibližně 220 m. Většina jedinců se zdržuje v relativně mělkých vodách na písčitém, skalnatém nebo bahnitém dně, nejčastěji v místech s hojným výskytem mořských hub. V Austrálii se druh vyskytuje od jihozápadní Západní Austrálie přes sever země a podél východního pobřeží až po jižní Nový Jižní Wales.

Způsob pohybu

Rozedranec proužkovaný se pohybuje dvěma způsoby. První je chůze po mořském dně pomocí prsních a břišních ploutví tvarovaných jako paže, přičemž jejich střídavý pohyb připomíná čtyřnožce. Druhým způsobem je proudový pohon: ryba vytlačuje vodu malými trubicovitými žaberními otvory umístěnými za prsními ploutvemi.

Při proudovém pohonu se ryby rodu Antennarius pohybují rychlostí 2,3 až 2,7 cm za sekundu, což odpovídá 0,27 až 0,32 délky těla za sekundu. Takto nízká rychlost je důsledkem vysokého odporu způsobeného kulatým, téměř kulovitým tvarem těla.

Lov a výživa

Rozedranec proužkovaný je záložní predátor: číhá téměř bez pohybu a pohybuje pouze svým červovitým návnadovým výrůstkem, aby přilákal kořist. Živí se převážně rybami a korýši, kteří připlují prozkoumat zdánlivou živou potravu, a pak je okamžitě pohltí.

Velká ústa schopná výrazného dopředního rozevření dokážou pohltit kořist až stejně velkou, jako je sám lovec. Příslušníci rodu Antennarius přitom vykazují nejrychlejší rozevření ústní dutiny ze všech živočichů: celý úkon trvá méně než 4 milisekundy.

Jedinci žijící v hlubších a tmavších vodách mají v návnadové části (esca) zvláštní sekreční buňky, které uvolňují chemický podnět přitahující kořist čichem, nikoliv pouze zrakem. Trofická úroveň druhu je podle databáze FishBase 4,2 (± 0,7 směrodatné odchylky), což jej řadí mezi predátory vyšší trofické úrovně na útesech.

Od blízce příbuzného druhu Antennarius hispidus se rozedranec proužkovaný odlišuje právě tvarem návnady: A. striatus má o něco kratší tyčinku a na esci dva nebo více červovitých výrůstků, zatímco A. hispidus nese esci tvaru bambule.

Rozmnožování a životní strategie

Rozedranec proužkovaný vede samotářský bentický život. Jedinci se shromažďují pouze v období páření a po oplodnění vzájemnou blízkost nesnášejí: partner riskuje, že ho druhý jedinec zabije a sní. Vajíčka se líhnou za 2 až 5 dní a larvy zůstávají v planktonu jeden až dva měsíce, než se usadí na útesu. Již larvy o délce 5 až 10 mm mají funkční návnadu.

Jako obranný mechanismus dokáže rozedranec proužkovaný nabobtnat tělo vodou, aby se pro predátora stal obtížně polknutelným, podobně jako to dělají ryby z čeledi čtverzubcovitých.

Historie vědeckého popisu

Druh byl poprvé formálně popsán v roce 1794 anglickým biologem Georgem Shawem pod jménem Lophius striatus. Jako typová lokalita bylo uvedeno Tahiti v Společenských ostrovech. Druhový přívlastek striatus je odvozen z latinského stria, tedy „čára“ nebo „pruh“, a odkazuje na charakteristické pruhování těla.

Řád Lophiiformes, do nějž rozedranec patří, má podle mitogenomické studie základ přibližně 157 milionů let staré evoluční větve a všechny lophiiformní vývojové linie, včetně žabích ryb, se ustálily pravděpodobně v eocénu, tedy před 40 až 56 miliony let.

Výzkum a vědecký přínos

V roce 2011 vedly vzorky od rozedrancůproužkovaných ulovených vlečnými sítěmi ve Východočínském moři k objevu nového virového rodu Striavirus (čeleď Filoviridae), který byl publikován v roce 2018. Stejné vzorky stály za objevem ještě jednoho zcela nového rodu: Antennavirus (čeleď Arenaviridae), rovněž oznámeného Shi et al. v roce 2018. Druh tak vstoupil do dějin virologie živočichů.

21. června 2024 byl v časopise Scientific Data zveřejněn chromozomálně sestavený genom Antennarius striatus. Sestavená sekvence o velikosti 548,56 Mb je ukotvena na 24 chromozomech, kontigová hodnota N50 dosahuje 21,05 Mb a bylo anotováno 23 945 protein-kódujících genů. Ke dni publikace šlo o nejúplnější genomové sestavení v celém řádu Lophiiformes.

Chov a potápěčský zájem

Rozedranec proužkovaný je obchodovaný druh v odvětví mořských akvarií a oblíbený objekt potápěčů i podvodních fotografů. Druh nemá historii domestikace a jedinci v zajetí pocházejí téměř výlučně z volné přírody.

Zajímavosti

Rozevření ústní dutiny při útoku trvá méně než 4 milisekundy, díky čemuž jsou příslušníci rodu Antennarius nejrychleji žeroucími živočichy, jaké věda zná. Zachytit tento úder dokáže pouze vysokorychlostní kamera. (shinkaiuo-zukan.com)
Vzorky rozedrancůproužkovaných ulovených ve Východočínském moři v roce 2011 vedly k objevu dvou zcela nových virových rodů: Antennavirus (čeleď Arenaviridae) a Striavirus (čeleď Filoviridae). Oba poprvé popsali Shi et al. v roce 2018. (ictv.global)
Přestože se anglicky říká tomuto druhu „hairy frogfish“ (chlupatá žabí ryba), někteří jedinci jsou zcela hladcí. „Chlupy“ jsou ve skutečnosti různě vyvinuté kožní trny, nikoli pravá vlákna. (notroublesjustbubbles.com)
Návnadová tyčinka (illicium) rozedrance proužkovaného se dokáže po ztrátě regenerovat. Ryba si tak může znovu dorůst svůj primární lovecký nástroj po jeho poranění. (floridamuseum.ufl.edu)
Mitogenomická studie odhadla vznik základní vývojové větve řádu Lophiiformes na přibližně 157 milionů let. Všechny lophiiformní linie, včetně žabích ryb, se pak pravděpodobně ustálily v eocénu, před 40 až 56 miliony let. (pmc.ncbi.nlm.nih.gov)
Rodové jméno Antennarius odkazuje na první hřbetní trn přeměněný v tykadlu podobný lákač na čenichu (z latinského antenna, smyslový výběžek), zatímco druhové jméno striatus znamená latinsky „pruhovaný“. Oba členy vědeckého jména tak zároveň pojmenovávají dvě nejnápadnější vlastnosti tohoto druhu. (australian.museum)

Zdroje údajů

Údaje aktualizovány: 2026-10-26